Studentský kulturní projekt

Místa, která mne okouzlila, a na která se ráda vracím.

 

Fotografie je mojí životní vášní. Objektem mého zájmu je ale především příroda a malebná zákoutí Prahy napřiklad Valdštejnská zahrada.

 

"Valdštejnská zahrada je klenotem hlavního města především zásluhou replik soch originálů, které byly z Prahy odvezeny Švédy za třicetileté války. Hodnota originálů je vysoká, ale umělecká hodnota soch je nevyčíslitelná. Obyvatelé hl. m. Prahy mohou obdivovat pouze jejich věrné kopie zhotovené mezi léty 1910 – 1913. Autorem soch byl dvorní sochař Rudolfa II. Adriaen de Vries, který se narodil v Haagu roku 1556 a zemřel v Praze roku 1626.

(Úryvek z textu absolventské práce na téma Zajištění kulturních potřeb občanů hl. m. Prahy)

 

 

Reportáž z Valdštejnské zahrady

 

Původní název: Dílo Adriena de Vriese pohledem studentky

Text, který se snaží zmapovat prostředí Valdštejnské zahrady, a upozornit čtenáře na kulturní hodnoty, které se v zahradě vyskytují.

 

Sochařským dílem Adriena de Vriese jsou v expozici Valdštejnské zahrady především plastiky antických božstev. Na ostrůvku uprostřed vodní plochy je exponováno sousoší „Herkules zápasící s drakem“ (bronz 1590 – 1594). Jedná se o kopii zhotovenou roku 1913 podle originálu pro Rudolfa II., odlitého na Pražském hradě. Sousoší bylo odvezeno z Prahy roku 1648, a vyvezeno do Švédska jako válečná kořist švédskými vojsky. Dnes je sousoší „Herkules zápasící s drakem“ vystaveno na zámku Drottningholmu. Sousoší je význačné umělecké dílo, a oslovuje návštěvníky expozice nejen propracovanými detaily lidského těla, ale také uměleckým tvárněním legendy o Héraklesovi z řecké mytologie. Zájemci o dějiny umění doposud se zájmem studují mytologii starověkého Řecka, a umělecké skvosty jako v případě sousoší „Herkules zápasící s drakem“ z pochopitelných důvodů náležitě obdivují. Sousoší je centrálním bodem vodní plochy, ale jeho významnému postavení dominují také čtyři dílčí sochy soustředěné v jeho těsné blízkosti, předlohou k uměleckému počinu autora bylo vodní božstvo. Zvýšenou pozornost si zaslouží především socha z roku 1625 (bronz) ztvárňující „Sedící vousaté říční božstvo s trojzubcem a se džbánem“, kopie plastiky je z roku 1911 a socha „Neptuna s trojzubcem a se psem“ (bronz 1625 – 1627), kopie originálu je z roku 1910. Sochy vodního božstva byly také v roce 1648 vyvezeny mimo území Českého státu. Originály soch vodního božstva jsou součástí expozice soch Adriena de Vriese na zámku v Drottningholmu na území Švédska.

Dalším umělecky významným dílem Adriena de Vriese je kašna se sousoším „Herkules, kentaur Nessus a Deianeira“ (bronz roku 1622). Sousoší bylo z Prahy odvezeno roku 1648, a dnes je též součástí sbírky vriesových soch na zámku v Drottningholmu, v expozici Valdštejnské zahrady je kopie z roku 1913 podle originálu odlitého na Pražském hradě. Vriesova tvorba uchvátí návštěvníky především detaily lidských těl antického „božstva“, a nelze pochybovat ani v případě sousoší „Herkules, kentaur Nessus a Deianeira“. Rezonující svaly mužských těl jsou obdivuhodné, a tvorba Adriena de Vriese je hodna úcty nad uměleckým studiem nahého lidského těla. Autor soch zachytil dokonalý pohyb postav v trojrozměrném prostoru. Obraz muže zápasícího s Nessusem, který je napůl muž a na půl kůň je skvěle propracované sochařské dílo, ale sousoší „Herkules, kentaur Nessus a Deianeira“ není pouze umělecké dílo, ale autor vyjádřil ve své plastice mytologický příběh o lásce dvou lidí. Kašna se sousoším „Herkules, kentaur Nessus a Deianeira“ je dominantním prvkem Valdštejnské zahrady, který odděluje centrální část zahrady od prostoru, kde se nachází vodní plocha.

 

Adrien de Vries zachytil pohyb v trojrozměrném prostoru rovněž u soch koní. Umělecké vyjádření anatomie koňského těla uchvátí nejednoho obdivovatele sochařského umění. Práce koňských svalů při prostorovém pohybu dotváří obraz dokonalého zobrazení reality. Vyjádření koňského pohybu není po technické stránce pro mnohé umělce příliš snadnou tvorbou, ale Adrien de Vries tuto uměleckou výzvu s úspěchem přijal. Jedná se o sochu „Kráčející kůň“ (bronz 1607), kopie z roku 1913, a o sochu „Vzpínající se kůň s hadem“ (bronz 1622), kterou sochař Adriaen de Vries věnoval Albrechtu z Valdštejna. Kopie originálu je z roku 1910. Obě sochy jsou součástí expozice podél hlavní cesty v centrální části Valdštejnské zahrady.

 Pozornosti návštěvníků neunikne v této části zahrady ani socha „Venuše a Adois“, příběh neopětované lásky bohyně k smrtelníkovi Adoaisovi. Autorovo mistrné dílo zachycuje nesmrtelný příběh, který ve svém díle zpracoval rovněž anglický dramatik William Shakespeare. Umělecké dílo pochází z roku 1624 (bronz). Z roku následujícího (bronz 1625) pochází socha „Apollón“ . Socha Apollóna zpodobňuje postoj muže s lukem a toulcem. Muž v mírném záklonu střelce odhodlán svým šípem ztrestat zlé úmysly je uměleckým dílem, které neztratilo především pro ženy nesmrtelný půvab hrdinských činů antické mytologie. V řecké mytologii Apollónovy šípy trestaly hřích a neřest. Socha byla odvezena z Valdštejnského paláce roku 1648. Kopie plastiky je z roku 1911.

Neméně významnou sochou je „Bakchus s malým satyrem“ z roku 1624 (bronz), kopie originálu vznikla v roce 1910 nebo plastika „Láokoón a jeho synové“ (bronz 1623). Dále socha „Neptun“ a „Zápasníci“. Originály těchto soch jsou rovněž v expozici na zámku Drottningholmu na předměstí Stockholmu (ve výčtu se jedná o sochu Kráčející kůň, Vzpínající se kůň s hadem, Venuše a Adois, Apollón, Bakchus s malým satyrem, Láokoón, Neptun a Zápasníci).

Mimo prostor centrální části Valdštejnské zahrady stojí v zákoutí zahradní zeleně socha „Triumf ctnosti nad neřestí“ (bronz 1622). Kopie originálu je z roku 1913. Plastika připodobňuje boj ctnosti a neřesti k boji krásné nymfy se satyrem. Nymfa je symbolem ženiny krásy, něhy, ale rovněž ctnosti. Satyr je naopak symbolem marnosti, zhýralosti, ale především sexuálního chtíče. Adrien de Vries zobrazil nymfu jako ženu oplývající ladnými křivkami s nesmrtelným půvabem každé ženy. Satyra naopak zobrazil jako výplod temného podsvětí s odpudivou až nelidskou tváří, ale také tato socha je vystavena v expozici zámku Drottningholmu.

 

Autor: Ivana Kryllová

 

Letní prázdniny, aneb dva měsíce lenošení

 

ZA REKREACÍ I POZNÁNÍM I.

 

Za rekreací mohou obyvatelé hl. m. Prahy zajet městskou hromadnou dopravou. Hlavní město je schopno svým obyvatelům poskytnout odpovídající podmínky k rekreaci. Pro občany, kteří nejsou ochotni za odpočinkem odcestovat za hranice svého města, nebo občanům ve vycestování brání jejich současná životní situace jako je např. zdravotní stav, vysoký věk nebo pracovní povinnosti mohou odpočinek vyhledat na území hl. m. Prahy. Rekreace v hlavním městě nabízí obyvatelům nespočet aktivit, ale také vzdělávací programy

 

Za rekreací mohou obyvatelé hl. m. Prahy zajet městskou hromadnou dopravou. Hlavní město je schopno svým obyvatelům poskytnout odpovídající podmínky k rekreaci. Pro občany, kteří nejsou ochotni za odpočinkem odcestovat za hranice svého města, nebo občanům ve vycestování brání jejich současná životní situace jako je např. zdravotní stav, vysoký věk nebo pracovní povinnosti mohou odpočinek vyhledat na území hl. m. Prahy. Rekreace v hlavním městě nabízí obyvatelům nespočet aktivit, ale také vzdělávací programy pro děti a dospělé. Dvě vybrané rekreační oblasti jsou schopni obyvatelům hlavní města splnit jejich požadavky na rekreaci, ale zároveň uspokojit jejich kulturně-vzdělávací potřeby. První oblastí je Chuchelský háj nacházející se v dostupné lokalitě pátého pražského obvodu, a druhou oblastí je severní část Botanické zahrady hl. m. Prahy v sedmém pražském obvodu.

 

Rekreační oblast Chuchelský háj

 

Chuchelský háj je rekreační oblastí pro obyvatele hlavního města. Lidé v Chuchelském háji hledají především relaxaci po náročném pracovním týdnu. Příroda této části hl. m. Prahy je nesmírně rozmanitá. Rekreanti zde naleznou rozsáhlé lesy, romantické skály i unikátní stepní lokality. Nachází se tu například zvláště chráněná území přírodní rezervace.

Rodiny s dětmi v Chuchelském háji s oblibou vyhledávají lesní ZOO. Děti se zde setkávají se živočichy, jejichž domovem je především česká příroda. Je zde k vidění obora se stádem muflonů (ovis musimon), ale také voliéry s mnoha druhy ptactva, ale také se savci. Děti jsou zde seznámeny například se srncem obecným (Capreolus capreolus), bažantem královským (Syrmaticus reevesii), sovou pálenou (Tyto alba), výrem velkým (Bubo bubo), kánětem lesním (Buteo buteo), tchořem tmavým (Mustela putorius), nebo nutrií říční (Myocastor corpus). Informační tabule u každé z voliér jsou zdařile vyhotovené. Poutavou formou textu, ale i obrázky daného živočicha seznamují děti s obyvateli lesů, luk a vodních ploch. V nedávné době mohli ještě malí návštěvníci obdivovat v lesním ZOO koutku také papoušky a morčata.

V úvodu prohlídky je návštěvník seznámen s důležitou informací. Zvířátka v chuchelském lesním ZOO koutku pocházejí ze záchranných stanic, a ve velké míře se jedná o živočichy trvale hendikepované, které není možné vrátit zpět do volné přírody. Pro děti má ZOO koutek především výchovně-vzdělávací efekt. Seznamuje návštěvníky s jedním z mnoha poslání chuchelského ZOO koutku, ale také mnoha dalších obdobných zařízení na území České republiky. Ve volné přírodě by hendikepovaná zvířata nepřežila, ale lidé těmto jedincům poskytují odpovídající péči. Na druhou stranu jsou dětem představována zvířata, která žijí na území Čech a Moravy, a není k tomuto účelu nutný odchyt zdravých jedinců z volné přírody, kteří jsou schopni přirozené reprodukce.

V areálu ZOO se nachází dětské hřiště a součástí tohoto areálu je také bufet, kde si návštěvníci mohou zakoupit občerstvení po vyčerpávajícím výletě. Lesní ZOO koutek je v provozu po celý rok. Bufet je v provozu pouze v letních měsících. Je nutné také zmínit areál zdraví, který je součástí Chuchelského háje. Rekreanti zde mají příležitost změřit svoji kondici v přírodním fitcentru. Pro děti jsou na mnoha místech Chuchelského háje zbudována dětská dřevěná hřiště. Nezbytnou součástí této rekreační oblasti jsou lavičky instalované podél lesních cest. Návštěvníci mohou svému tělu poskytnout úlevu také v altánech zbudovaných v celé rekreační oblasti. V celé rekreační oblasti platí zákaz volně pobíhajících psů a odhazování odpadků. Návštěvníci mají nespočet příležitostí zahazovat své odpadky do odpadkových košů, které správa lesa rozmístila při lesních cestách po celém areálu Chuchelského háje.

Lesy Chuchelského háje jsou místy, která jsou hojně vyhledávaná houbaři z blízkého okolí. V lesích Chuchelského háje roste nespočet druhů hub. Například houbaři zde mohou nacházet hřib kovář (Boletus luridiformis), václavky (Armillaria), pečárka lesní (Agaricus silvaticus),holubinku fialovou (Russula violacea), mochomůrku růžovku (Amanita rubescens)-lidově masák, hřib podborovák (Boletus badius), klouzek sličný (Suillus grevillei), ale také lišku obecnou (Cantharellus cibarius). Pozor, hojně se zde vyskytuje mochomůrka zelená (Amanita phalloides). Tato prudce jedovatá houba je během houbařské sezóny na území Chuchelského háje ve velkých počtech, a pro méně zdatné houbaře je rizikem. Lidé ji mohou zaměnit s velmi chutnou houbou pečárkou ovčí (Agaricus arvensis), známější pod názvem žampion ovčí.

 

Autor: Ivana Kryllová

 

ZA REKREACÍ I POZNÁNÍM II.

 

Další neméně významnou rekreační oblastí je pro obyvatele hlavního města pivoňková louka, která se nachází na území Botanické zahrady hl. m. Prahy. Každý rok zde mohou lidé trávit dny volna během své letní dovolené nebo o víkendových dnech. Tato oblast přináší rekreantům klidné prostředí bez ruchu velkoměsta v příjemné atmosféře botanické zeleně. Tato oblast poskytne návštěvníkům nejen rekreaci, ale také příležitost seznámit se s vegetací vzdálených oblastí. Území Ameriky je rozmanité, a pro turisty je láka

 

Další neméně významnou rekreační oblastí je pro obyvatele hlavního města pivoňková louka, která se nachází na území Botanické zahrady hl. m. Prahy. Každý rok zde mohou lidé trávit dny volna během své letní dovolené nebo o víkendových dnech. Tato oblast přináší rekreantům klidné prostředí bez ruchu velkoměsta v příjemné atmosféře botanické zeleně. Tato oblast poskytne návštěvníkům nejen rekreaci, ale také příležitost seznámit se s vegetací vzdálených oblastí. Území Ameriky je rozmanité, a pro turisty je lákavým snem na tento kontinent vycestovat, ale náklady na dovolenou strávenou v této lokalitě jsou příliš vysoké. Americký kontinent v botanické zahradě lze objevovat s minimálními náklady. Expozice Severoamerické polopouště osloví každého cestovatele.

 

Pivoňková louka

 

Dne 8. června 2014 padaly teplotní rekordy. Teploměry atakovaly v hlavním městě teplotní hranici 33°C. Tyto teplotní podmínky neodradily obyvatele Prahy od návštěvy Botanické zahrady hl. m. Prahy. Lidé přišli do pražské botanické zahrady nejen za kulturou, ale také především za rekreací. Lidé ke své rekreaci v letních měsících využívají především rozsáhlého území v severní části Botanické zahrady hl. m. Prahy. Je zde unikátní expozice pivoněk tvz. pivoňková louka jejíž součástí je travnatá plocha určená především k rekreaci obyvatel hl. m. Prahy. Pivoňková louka byla veřejnosti zpřístupněna roku 2011. Rozloha pivoňkové louky je cca 4 900m2. Dne 8. června 2014 mnoho návštěvníků využilo teplého a slunného počasí k opalování. Na trávníku leželo mnoho do plavek obnažených lidských těl. K opalování mohou lidé používat dřevená lehátka, která jsou návštěvníkům v botanické zahradě k dispozici, nebo si mohou na zálohu zapůjčit deky ve stánku s občerstvením. Ve stánku s občerstvením je pro návštěvníky přichystán také široký sortiment občerstvení.

Návštěvníci, kteří mají zájem spíše o botanické poznatky, mohou od května do června obdivovat nespočet druhů pivoněk. Mnoho obdivovatelů je fascinováno jejich vůní a barevnou škálou odstínů od smetanovobílé až po tmavofialovou. Návštěvník může například obdivovat Paeonia lactiflora ‘Fokker’, Paeonia lactiflora ‘Dresden‘ nebo Paeonia lactiflora ‘Sky Pilot‘. Náštěvníka, ale především uchvátí kultivar žluté Paeonia Intersectional-hybr. ‘Bartzella‘ a Paeonia Intersectional-hybr. ‘Garden Treasure‘ .

 

Autor: Ivana Kryllová

 

Kultuvary žlutých pivoněk

/album/kultuvary-zlutych-pivonek/img-1648-jpg/
/album/kultuvary-zlutych-pivonek/img-1650-jpg/
Expozice kaktusů

 

V severní části botanické zahrady se nachází také expozice Severoamerické pouště. Na přelomu června a července nadchnou návštěvníky v této expozici úchvatné juky (Yucca). Tato část botanické zahrady přiláká návštěvníky i mimo hlavní sezonu. V expozici se mohou zájemci o pichlavou krásu seznámit se sbírkou zimovzdorných kaktusů. Především je ale expozice zaměřena na zástupce kaktusů s rodu opuncií (Opuntia Mill.). Kaktusy nejsou jediní zástupci z říše rostlin, které návštěvník v této expozici nalezne. Dále se návštěvník může v této části pražské botanické zahrady seznámit se severoamerickými trvalkami a jehličnany například s borovicí jedlou (Pinus edulis), nebo s vzácnou borovicí Sabineovou (Pinus sabineana), ale rovněž se cypřišem arizonským (Cupressus arizonica). V této části je také pozoruhodný pohled na panorama Prahy. Expozice (vegetace) je zde otevřená a výhled na Prahu není rušen, ale v letních měsících je nutné dbát na sluneční svit. Expozice Severoamerické pouště je územím, kde se o kameny spírá slunce a věrně napodobuje území polopouště severní Ameriky. Návštěvníci by měli dbát na to, že je optimální v těchto podmínkách setrvat pouze po dobu prohlídky expozice a pohledu na panoramatu Prahy.

 

Autor: Ivana Kryllová

 

Koncerty v hl. m. Praha

 

Koncert v kostele sv. Jana Nepomuckého

 

Letošní léto je minulostí, a vládu převzal podzim plný barev. Podzimní dny se rychle zkracují, a krajinou vládne chladné nevlídné počasí. V tuto dobu hledáme příjemná místa, kde bychom strávili pěkné chvilky s hudbou, která by zahnala naše podzimní chmury.

 

V dne 2. listopadu 2014 se koná v kostele sv. Jana Nepomuckého v Chuchelském háji III. ročník slavnostního koncertu ke cti sv. Huberta. Věřme, že po předešlých úspěšných ročnících se budeme moci těšit na další úspěšný koncert, a u této příležitosti bych Vás prostřednictvím reportáže z koncertu, který se konal dne 3. listopadu 2013, pozvala k jeho účast

 

Koncert v kostele sv. Jana Nepomuckého

 

V podzimní neděli dne 3. 11. roku 2013 se v barokním kostele sv. Jana Nepomuckého v Chuchelském háji rozezněly lovecké fanfáry. Zazněl zde slavnostní koncert lovecké hudby k poctě sv. Huberta. Přes nepřízeň počasí koncert přilákal mnoho posluchačů především z řad místních obyvatel z obce Slivenec a Velká Chuchle. Pro zpříjemnění sváteční atmosféry si posluchači sebou přinášeli svíčky. Plápolající svíčky vytvořili příjemně hřejivou atmosféru. Místa v lavicích kostela byla plně obsazena. Posluchači, na které nezbyla volná místa k sezení, se do překrásných tónů lesních rohů zaposlouchali ve stoje. Kostelem sv. Jana Nepomuckého zazněly ukázky ze svatohubertské mše, lovecké fanfáry a lovecké signály autorů z devatenáctého století až po současné autory. Hudební skladby byly doprovázeny mluveným slovem. Posluchači byli seznámeni s autory skladeb a s významem jednotlivých loveckých fanfár a signálů. Na koncertu zazněli také zajímavé příběhy související se vznikem hudebních skladeb. V příjemné atmosféře trval koncert hodinu. Pořadatelem již II. ročníku koncertu byly Lesy hl. m. Prahy.

 

Autor: Ivana Kryllová

Letošní ročník 2017

V sobotu 4. listopadu 2017 od 14. hodin se koná v Chuchelském háji na Praze 5

Svatohubertské troubení.

 

Hudba klasiků je balzámem lidské duše.

 

Mnoho kulturních institucí na území hl. m. Prahy se v současné době snaží přiblížit hudbu starých mistrů široké veřejnosti, a probudit v obyvatelích hlavního města zájem o tento hudební styl. Vážná hudba otevírá své srdce posluchačům všech věkových kategorií, ale především všem společenským vrstvám moderní české společnosti. Dnes se již posluchači vážné hudby neplní pouze věhlasné koncertní sály, ale vážná hudba si našla posluchače v místech, která by v minulosti nebyla hodna poslechu klasické hudby. Některé kulturní organizace se snaží lidem hudbu starých mistrů přiblížit programy tvz hudebních procházek v případě Botanické zahrady hl. m. Prahy nebo Zoologické zahrady hl. m. Prahy. Posluchači se mohou nejen zaposlouchat do hudebních skladeb mistrů Franze Josepha Haydna, Wolfganga Amadeuse Mozarta, Antonína Dvořáka a mnoho dalších, ale mají také skvělou příležitost blíže se s jednotlivými autory seznámit. V případě Botanické zahrady hl. m. Prahy a Zoologické zahrady hl. m. Prahy z hudebního repertoáru mohou posluchači vyslechnout i skladby mnohem mladší například nadčasové melodie skladatele Jaroslava Ježka, oblíbená je u posluchačů skladba „Stonožka“ a „Yzop a brabenec“, nebo hudební hity Karla Hašlera. Mnohé hudební skladby jsou doprovázeny mluveným slovem. Účinkující poskytují posluchačům vyčerpávající informace nejen o autorovi dané skladby, ale také o historii, za které jednotlivé skladby vznikaly. Na základě těchto informací získávají hudební koncerty rámec kulturně-vzdělávacích programů. Mezi obyvateli hl. m. Prahy stoupá o tyto společenské události zájem. Skladby starých mistrů si získaly nejen starší obyvatele hlavního města, ale také mladou generaci. Hudební povědomí je u obyvatel hlavního města důležité, hudba k hlavním městu neodmyslitelně patří. Patří k jeho dlouhé, ale také k velmi bouřlivé historii. Posluchači mají také možnost navštěvovat koncerty konané v některém z pražských kostelů, ale dostupnost těchto koncertů je zatím pouze regionální, jen velmi pozvolna se otevírají široké veřejnosti. Naopak významnou hudební událostí roku je „Noc kostelů“. Tato společenská událost je na území celé ČR, ale u obyvatel hl. m. Prahy stoupá tato kulturní akce na významu, lze soudit podle zájmu ze strany veřejnosti a jejich vysoké návštěvnosti na této společenské akci. Lidé mohou navštívit církevní stavby, které nejsou během roku obyvatelům doposud jinak přístupné. Neméně významné jsou také koncerty ve Valdštejnské zahradě Senátu ČR. Krásná hudba v krásném prostředí pražské zahrady. Valdštejnská zahrada je skvostem hlavního města, a hudebním koncertům dává na jejich významu.

 

 

Hudební procházky

Hudební procházky se konají každý rok v závěru jara a následně v období léta. V roce 2014 se konal již IX. ročník. První koncert hudební sezóny se konal 11. května 2014 a poslední koncert sezóny se konal 21. září 2014. Hudební procházky se konají v Gočárových domech v Zoologické zahradě hl. m. Prahy, v prostoru Ornamentální zahrady v rámci Botanické zahrady hl. m. Prahy, ale také na nádvoří Trojského zámku. Na koncertech se představí například tyto hudební tělesa Brass Colegium Hradní stráže, Trio luventa, České saxofonové kvarteto, Kvartet Národního divadla a mnoho dalších.

 

Gočárovy domy v pražské ZOO

 

Koncerty se konají každou neděli od 13:00. Atmosféra těchto koncertů je pro posluchače přitažlivá. Vážná hudba v prostředí zoologické zahrady utváří neopakovatelný kulturní zážitek. Dvě rozdílná prostředí, která jsou během jedné hodiny v symbióze kulturního zážitku. Křehká a zranitelná příroda, kterou obývají také již kriticky ohrožení živočichové a na druhé straně hudba klasiků, která je nesmrtelná. To je atmosféra nedělních koncertů konaných v pražské zoologické zahradě.

 

Ornamentální zahrada v Botanické zahradě hl. m. Prahy

 

V Botanické zahradě hl. m. Prahy si mohou návštěvníci koncert vyslechnout v neděli od 17:00. V prostředí pod širým nebem mají tyto koncerty působivou atmosféru. Při návštěvě botanické zahrady mohou návštěvníci na chvíli ulevit svému unavenému tělu, a vyslechnout si skladby převážně mistrů staré hudby. Pro starší spoluobčany jsou připraveny k sezení židle, mladší generace si při poslechu koncertu sedá na trávník. Nedělní koncert neláká k poslechu pouze návštěvníky botanické zahrady, kteří přišli za účelem botanických poznatků, ale koncert je navštěvován stálými hosty, kteří přišli do zahrady za poslechem krásné hudby.

 

Autor: Ivana Kryllová

 

Hudební koncert z cyklu "Fakulta v srdci Karlova"

 

Zajímavým hudebním počinem jsou rovněž koncerty, které pořádá 1. lékařská fakulta UK. Dne 23. dubna 2015 se konal již 21. koncert z cyklu Fakulta v srdci Karlova: Pocta A. Dvořákovi. Nicméně, vybrala jsem pro vás z mého archivu kulturních reportáží text věnovaný hudebnímu koncertu ze dne 17. dubna 2013, ale který nebyl pro malou kapacitu studentské závěrečné práce doposud publikován.

 

Koncert v kostele sv. Štěpána na Praze 2.

 

Dne 17. dubna 2013 se konal 17. koncert z cyklu „Fakulta v srdci Karlova“. Pořadatelem tohoto kulturního svátku byla 1. lékařská fakulta University Karlovy v Praze. Zaměstnanci University Karlovy v Praze, ale také posluchači z řad široké veřejnosti si vyslechli před zahájením 17. koncertu úvodní slova, která k přítomným pronesl pan prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc., děkan 1. lékařské fakulty UK.

Pan děkan v úvodu pronesl slova, kterými vyzdvihl úzký vztah mezi kulturním životem v metropoli a vzdělaností českého národa. Pohovořil o významu poselství nejstarší univerzity ve střední Evropě, která byla založena dne 7. dubna roku 1348. Již tehdy byla naše metropole centrem vědy a kultury. Na těchto historických základech staví naše společnost doposud. Proslov pana děkana byl pro posluchače koncertu přínosem. Přiměl posluchače k zamyšlení nad úlohou a cíli české kultury v 21. století.

Po úvodních slovech pana děkana si posluchači vyslechli koncert v podání skvělého hudebního tělesa Piccolo coro a Piccola orchestra pod vedením Marka Valáška. Na programu zazněly skladby z díla Claudia Monteverdiho (1567-1643) Cantate Domino [z: Libro primo de motteti, 1620]; Giovanni Pierluigi da Palestrina (1525-1594) Exsultate Deo; Henryho Purcella (1659-1695) Remember not, Lord, our offences; Petra Ebena (1929-2007) Cantico delle feature, De tempore [3. část cyklu Verba Sapientiae]; Jana Nováka (1921-1984) Odarum concentus pro smyčce [Pět meditací na Horatiovy verše]; Exercitia mathologica [Výběr: Echo, Terpsichore]; Jana Hanuše (1915-2004) Píseň bratra slunce, op. 100; Georga Friedricha Händela (1685-1759) Aleluja [z oratoria Mesiáš HWV 56, 2 část, č 44]. Atmosféra koncertu byla velmi příjemná. Koncert sklidil u posluchačů obrovské ovace.

 

Autor: Ivana Kryllová

 

Kulturní událost roku "Noc kostelů" pohledem studentky VOŠ ekonomických studií v Praze

Koncert v kostele Všech svatých ve Slivenci - dnes 29. 5. 2015 se koná opět významná událost roku, tedy "Noc kostelů". Dnes jdu v obci Slivenec po roce navštívit kostel Všech svatých ve Slivenci, a strávit pěkný hudební večer. U této jedinečné příležitosti jsem se rozhodla publikovat text, který se týká koncertu ze dne 23. května 2014. Pokud, někdo z Vás čtenářů bydlí v obci Slivenec, nebo v jejím těsném okolí, doporučuji tuto kulturní akci navštívit.

 

Dne 23. května 2014 se obyvatelé Slivence a blízkého okolí setkali v místním kostele Všech svatých. Byl zde pro ně připraven velmi bohatý kulturní program. Odpolední program byl především věnován rodinám s dětmi. Ke sklonku večera vystoupil dětský pěvecký sbor Pegas. Blížící se noc, ale především patřila posluchačům staré hudby. Na programu byla dvě pěvecká tělesa. Koncert Sabat Mater zcela uchvátil posluchače. V prostředí kostela zazněly nádherné tóny ženského pěveckého sboru za hudebního doprovodu kostelních varhan. Na koncertu zaznělo i slovo mluvené. Pěvecké vystoupení bylo doplněno lidovou slovesností. Byly recitovány úryvky veršů na téma venkovského života prostých lidí. Koncert smíšeného sboru Gaudium Pragense také nadchl posluchače. Hudební tóny především barokní hudby se rozléhaly ve výborné akustice kostela Všech svatých. Pěvecký výkon souboru sklidil u posluchačů mohutný aplaus. Posluchači, kteří na koncert přišli na poslední chvíli, neměli volná místa k sezení. Koncert si vyslechli ve stoje. Příjemná slavnostní atmosféra se nesla i po koncertu. Na závěr kulturního programu byla pro posluchače připravena prohlídka kostela a výstava církevních ornátů. Kostel ozářily záblesky fotoaparátů nadšených amatérských fotografů. Lidem, kteří se zajímají o historii a architekturu kostelních staveb, pořadatelé poskytli o kostele Všech svatých cenné informace. Návštěvníkům byla také zpřístupněna zahrada, která ke kostelu náleží. Během této kulturní akce bylo pro hosty svatostánku přichystáno občerstvení. Mohli si vypít šálek dobrého čaje s domácím zákuskem. Tato kulturní akce byla příjemným setkáním obyvatel jedné obce a blízkého okolí. Setkali se zde společně staří i mladí. Lidé se jen těžko rozcházeli, dlouho do noci bylo slyšet jejich diskutující hloučky.

 

Koncert smíšeného sboru Gaudium Pragense

 

Koncert měl nejen kulturní, ale především duchovní rozměr. Akustika kostela návštěvníkům umocnila prožitek především z barokní hudby, a skvělých výkonů členů pěveckého tělesa Gaudium Pragense. Na programu koncertu byla hudební díla předních hudebních skladatelů. Na koncertu zazněly za hudebního doprovodu varhan skladby Jana Dimase Zelenky (1679-1745), Johana Sebastiana Bacha (1685-1750), Bohuslava Matěje Černohorského (1684-1742), Hanse Lea Hasslera (1564-1612) a Wolfganga Amadea Mozarta (1756-1791). Koncert byl doprovázen mluveným slovem. Posluchači se kromě pěveckých výkonů zaposlouchali do příjemného mluveného slova, a vyslechli si několik fragmentů ze života hudebních skladatelů, jejichž skladby na koncertě zazněly. Pocta patřila především Wolfgangovi Amadeu Mozartovi, a na závěr koncertu zazněla jeho skladba Veni Sancte Spiritus.

 

Autor: Ivana Kryllová

 

Výstavy a muzea

 

V rámci zpracování své absolventské práce jsem strávila mnoho času v terénu. Materiál, který jsem nasbírala, by pokryl mnohastostránkovou publikaci, ale student vyšší odborné školy je omezen pouze na stanovený počet stran absolventské práce. Ale! pokud výzkum zahrnul velmi mnoho podstatných dat, která by neměla ležet doma v šuplíku, hledá student příležitost, jak o těchto datech informovat širokou veřejnost. Velmi ráda bych využila prostor portálu Publikuj. cz, a nabídla veřejnosti zajímavá data z výzkumu.

 
Výstava Peníze v Národním muzeu v Praze (2014)

 

V úvodu výstava seznámila návštěvníky s historií peněž. Nedílnou součástí historie peněž je jejich technologie výroby. Návštěvníci byli seznámeni s technikou, která se při výrobě mincí a bankovek stále používá. Podstatným fragmentem této části expozice byly mince, které se na našem území v českých dějinách razily. Od středověku po současnost. Mezi exponáty které zastupují pozdější epochu platidel, se návštěvníkům představily také československé a české bankovky. Nové technologie a globální svět výpočetní techniky daly prostor pro vznik čipové platební karty, vzniklo tak na trhu prostředí pro bezhotovostní platební styk. Tento technologický přelom byl také prezentován mezi vystavenými exponáty.

Expozice návštěvníkům poskytla také průřez historií vývoje dvou společenských protikladů.  Chudoby a bohatství. Chudoba se stala hnacím motorem řady sociálních bouří. Expozice poskytla návštěvníkům pohled na jednotlivé etapy společenského vývoje. První etapou byla otrokářská společnost. Otrok byl zbožím, které bylo směnitelné za peníze. Zrušení otroctvínepřineslo pro pracující žádná pozitiva. Raný kapitalismus využíval člověka jako pracovního nástroje. Pracující v továrnách pracovali až 16 hodin denně za minimální mzdy. Jak se nový společenský řád vyvíjel, dochází ke světovým krizím, které ochromily hospodářství v mnoha zemích světa. V důsledku krizí stoupá nezaměstnanost, která podněcuje pracující k stávkám. Poslední etapou vývoje společnosti je současný globální svět. Pracující má lepší pracovní podmínky, kratší pracovní dobu, ale rozdíly mezi chudobou a bohatstvím jsou stále vysoké. Výstava také připomněla, chudoba
podnítila vznik nadací a charit.

Návštěvník expozice mohl vstoupit do stylizované makety trezoru, kde nalezl nejcennější minci v českých sbírkách, stodukát  Ferdinanda III., největší diamant v českých sbírkách, ale také soupravu Emy Destinové. Při odchodu z trezoru neunikla pozornosti návštěvníka galerie osobností, které jsou prezentovány jako nejúspěšnější podnikatelé historie. Výstava se zmínila např. o britské spisovatelce Joanne Rowlingové, autorce románů o mladém kouzelníkovi Harrym Pottrovi. Dále mezi jmenovanými osobnostmi byl Američan Bill Gates, spoluzakladatel společnosti Microsoft. Výstava také zmínila zakladatele české obuvnické firmy Baťa ve Zlíně nebo rodinu Rothschildovu. Tato část výstavy byla reportáží, jak vypadá druhá strana mince mapující naopak bohatství.

Ve vestibulu bývalé Pražské peněžní a zbožní burzy výstava vyložila historii bankovních a pojišťovacích domů, ale také fungování burzovních trhů. Zároveň ve vestibulu bývalé burzy výstava ukázala svým návštěvníkům klenot českých sbírek vážící 12,47650 kg. Jeho hodnota je vyčíslená zhruba na 10 milionu Kč. Návštěvníkům výstavy se představila zlatá cihla České národní banky. Návštěvníci si mohli cihlu ohmatat a potěžkat. Zlatá cihla byla po celou dobu prohlídky pod bedlivým zrakem pracovníka Národního musea.

Výstava nezapomněla upozornit návštěvníky na problematiku kriminality. Návštěvníkům připomněla zločiny padělatelství, tunelování, loupeže a podvody. Mezi exponáty mohli návštěvníci vidět trezor, zničený kasařem, bankovky poškozené nástražným zařízením proti krádeži.
 
Výstava Peníze se také věnovala konzumní stránce. Peníze jsou prostředkem směny. Výstava názorně představila, co si lze za peníze pořídit, pokud je lidé mají. Když mají lidé peníze, investují je do luxusního vybavení bytu. Vana se zlatými kohoutky byla a je standardním vybavením bytů boháčů. Výstava nezapomněla připomenout, luxusní zboží není ve své podstatě vždy zbožím luxusním. Například v gastronomii, ústřice jsou v současné době luxusní delikatesou. Dříve byly běžným pokrmem obyvatel přímořských oblastí. Naopak čokoláda byla pochoutkou pouze pro majetné, nyní je čokoláda běžnou cukrovinkou dostupnou pro všechny.

Mezi zboží které lze za peníze směnit je také kultura. Návštěvníci si mohli vyzkoušet interaktivní nahrávací studio nebo si odpočinout v kině. Mezi exponáty byly k vidění fotografie herců obsazených do titulních rolí slavných divadelních her.

Peníze nejsou pouze legálním platebním prostředkem. Návštěvníci se mohli na výstavě seznámit s unikátními výherními automaty z první poloviny 20. století. Sázkové hry fascinovaly lidi odjakživa. Mezi vystavenými exponáty, které se věnovaly sázkám, byly i staré hrací karty nebo hrací stolky.

Výstava si kladla za cíl, návštěvníkovi položit otázku, je možné si za peníze koupit vše. Oddělenou sekcí výstavy Peníze byla expozice věnovaná prostituci, otrokářství či obchodu s lidskými orgány. Tato sekce výstavy nebyla z pochopitelných důvodů zpřístupněna dětem mladších 15 let, a byla monitorována průmyslovou kamerou. Mezi exponáty byl kus tkáně lidského těla. Jednalo se o genitálie ženy nakažené pohlavní nemocí. Expozice se snažila návštěvníky na problém prostituce upozornit. Neméně problematický je současný obchod s otrokářstvím. Exponátem, který dokázal zapůsobit na návštěvníka, byly zoufalé výkřiky lidí přehrávané z reproduktorů. Nebylo nutné vystavovat hmatatelný exponát, zvuková nahrávka zanechala v návštěvnících silný dojem.

 

Autor: Ivana Kryllová

 

Giganti na Výstavišti Praha

 

Pokud rodiče plánují na jaře s dětmi nedělní vycházku, jednou z možností je návštěva výstavy Giganti Doby ledové. Expozice je vhodná i pro školní výpravy. V průběhu jarních měsíců (v letošním roce od 8. 3. 2015 do 30. 6. 2015) mohou lidé tuto výstavu navštívit v bývalém Parku kultury a oddechu Julia Fučíka, dnes Výstaviště Praha – provozovatel výstaviště Incheba Expo Praha.

 

Výstava si klade především za cíl seznámit širokou veřejnost s dnes již vyhynulými živočichy čtvrtohor (kvartér). Čtvrtohory jsou nejmladší dekádou vývoje planety Země. Čtvrtohory začaly zhruba před 2,5 milióny let a trvají do současnosti. Převážná část živočichů, která je v expozici prezentována, vyhynula ke konci Doby ledové asi přibližně před 10 000 lety. Návštěvníci expozice se mohou seznámit s mamutem (Mammuthus primigenius), se šavlozubým tygrem (Smilodon populator), nebo se srstnatým nosorožcem (Coelodonta antiquitatis), ale také doposud pro veřejnost s méně známými živočichy. Modely vyhynulých živočichů v životní velikosti jsou na výstavní ploše exponovány do reálné situace, ve které se podle odborných předpokladů mohli vyskytovat. Jednotlivé exponáty jsou doprovázeny informačními tabulemi s informacemi o zeměpisném výskytu živočicha a jeho stručném popisu.

 

Postřehy z expozice Giganti doby ledové

 

Pozornost dětí upoutá exponát velké myši s velkými zuby. Ve skutečnosti je tato myš vyhynulý velebobr (Castoroides ohionsis), který obýval území severní Ameriky. Menší pozornost lidé věnují exponátu šelmy-amerického lva (Pantera leo atrox), která útočí na svoji oběť zezadu. Lovila středně velkou zvěř, jako jsou koně nebo jeleni. Tato scéna je velmi realistická, a lze ji vidět v mnoha přírodovědných snímcích National Geographic o životě v divoké přírodě. Velké pozornosti, ale neunikne Gigantopitékus (Gigantopithecus blacki). Jedná se o největšího primáta, co kdy na Zemi žil. Vzpřímený dosahoval výšky až 3,5 m. Živočich, který upoutá pozornost každého návštěvníka, není savec. Je to pták Moa (Dinomis giganteus) z Nového Zélandu. V expozici je jediným zástupcem z ptačí říše. Pták Moa přežil Dobu ledovou, vymírá až v 17. století vlivem následků plynoucí z činnosti „moderního“ člověka. Tento nelétavý pták dorůstal do výšky až skoro 4 metrů. Zajímavým exponátem je pásovec (Glyptodon). S nadsázkou připomíná obrněné vozidlo z první světové války. Mezi exponáty je také zastoupen pozoruhodný živočich otevřené periglaciální stepi, jeskynní lev (Pantera leo spelaea), který budí u návštěvníků opodstatněný děs. Realistické aranžmá nad uloveným zkrvavěným kusem je pro diváka fascinující podívaná. Nejpozoruhodnějším exponátem je ale jihoamerický pozemní lenochod (Megatherium americanum). Stavbou svého těla se od současných lenochodů podstatně neliší, ale velikostí ano. Živočich je vysoký přibližně 5,5 m. Jeden z návštěvníků přihlížejícímu hloučku poznamenal, že tohoto živočicha zahlédlo domorodé obyvatelstvo v nepřístupných lesích Ameriky ještě dnes. S odkazem na http://prizraky.huu.cz/menu/zahady/mapinguari mezi amazonskými indiány koluje legenda, že tento tvor stále obývá amazonskou džungli. Myslivce musí nadchnout exponát veledaňka (Megaloceros giganteus). Paroží, které živočich vlastnil, by ve svých sbírkách ocenil nejeden český nimrod. Rozpětí jeho paroží mohlo dosahovat až 3,6 metrů. Daněk je zasazen do scény, kdy je loven dvěma hyenami jeskynními (Crocuta crocuta spelaea). Situace lovu je velmi věrná současnosti. Dominantou celé expozice je především mamut. Jeho model neunikne pozornosti žádnému z návštěvníků. První formy mamutů mohly dosahovat výšky kolem 4,3 m v kohoutku, ale většina populace ke konci Doby ledové dosahovala výšky současných slonů. Pro zajímavost, nejdůležitější detail modelu je partie jeho hlavy. Oči modelu působí velmi reálně, odráží se v nich bolest a zápas o holé přežití. Mamut je zachycen v bojové scéně se třemi pravěkými lovci. Existovala ale dvě vědecká stanoviska. Jedna z teorií kladla jako příčinu vyhynutí mamutů právě pravěkého lovce. Dnes vědci ale přikládají vinu především klimatickým podmínkám Planety.

 

Někteří návštěvníci se na tuto výstavu po roce opět vracejí. Knižní publikace nemohou návštěvníkům lépe přiblížit Dobu ledovou, ale tato výstava ano. Expozice je schopna návštěvníkům poskytnout informace o živočiších, kteří před několika tisíci lety vyhynuli. Blízké setkání s těmito giganty je fascinující. Ovládali Zemi, ale vlivem klimatických změn jejich éra před několika tisíci lety skončila. Expozice by měla být pro nás také varováním, nesmyslnými zásahy současného člověka do životního prostředí značně narušil tenkou přírodní rovnováhu. Dokladem je současné nestabilní klima, které má především za následek povodně na mnoha místech Země.

 

Zdroj: odborné informace byly při sepisování této části převzaty z webových stránek http://www.giganti.cz/. Tento text nebyl pro malou kapacitu studentské závěrečné práce použit.

 

Autor: Ivana Kryllová

 

Přednášky

 

Ohlédnutí za velmi úspěšným cyklem přednášek

 

Pro zájemce o historii si Správa Pražského hradu připravila jednotlivé cykly přednášek v rámci doprovodného programu k stálé výstavě „Příběh pražského hradu“. Dne 5. 6. 2014 se konala přednáška z Programu XXXI. cyklu přednášek na téma „Středověká sochařská a architektonická výzdoba Katedrály sv. Víta“. Přednáška seznámila posluchače s významným architektonickým skvostem Pražského hradu.

 

SVĚT POZNÁNÍ

Nejen obyvatelé hlavního města Prahy, ale všeobecně se lidé ve svém volném čase věnují svým koníčkům a zálibám. Přináší jim to vnitřní pocit uspokojení, ale také přispívá k jejich osobnímu rozvoji. Jednou z možností jak rozvíjet své znalosti v oboru, o který se ve svém volném čase zajímají, jsou návštěvy odborných přednášek a seminářů. Zájemci vyhledávají ve svém okolí příležitost, kde se mohou seznámit se s novými poznatky, jejich poptávka je uspokojována širokou nabídkou přednášek na společensko-vědní, ale také kulturní témata. V této oblasti působí v Praze mnoho veřejných institucí, které jsou schopny tyto přednášky pro obyvatele hlavního města zorganizovat. Přednášky jsou přednášeny odborníky z různých oborů lidské činnosti. Koncepce přednášek je ovšem založená na dvou faktorech, posluchači jsou lidé všech věkových kategorií, a o daný obor se zajímají v rámci svých volnočasových aktivit, nikoliv z profesních důvodů. Přednášející nepřednáší posluchačům pouhá strohá fakta, ale se zájmem hovoří o své práci a o oboru, kterému se profesně věnují.

 

Pražský hrad

Hlavní město Praha je perlou mezi středověkými městy. Praha má bouřlivou historii, ale stále si zachovává ráz historického města s mnoha skvosty gotické a barokní architektury. Pro zájemce o historii si Správa Pražského hradu připravila jednotlivé cykly přednášek v rámci doprovodného programu k stálé výstavě „Příběh pražského hradu“. Dne 5. 6. 2014 se konala přednáška z Programu XXXI. cyklu přednášek na téma „Středověká sochařská a architektonická výzdoba Katedrály sv. Víta“. Přednáška seznámila posluchače s významným architektonickým skvostem Pražského hradu.

 

Katedrála sv. Víta

Není obyvatele hl. m. Prahy, komu by byla Katedrála sv. neznáma. Katedrála sv. Víta je skvostem a dominantou Pražského hradu de facto Prahy. Katedrála sv. Víta je bezesporu nejvýznamnějším stavbou v historii Českého státu. Katedrála je místem, kde spočinuly ostatky českých šlechticů, arcibiskupů, ale především českých panovníků. Stavbu Katedrály zahájil náš nejvýznamnější státník v dlouhé historii Českého státu. Roku 1344 zahájil stavbu Karel IV. Stavba Katedrály sv. Víta je postavena v gotickém slohu, prvními staviteli byl Matyáš z Arrasu a později Petr Parléř. Za těchto stavitelů byl postaven chór s věncem kaplí, Svatováclavská kaple, Zlatá brána a spodní část hlavní věže. Během následujících staletí, ale zůstala katedrála rozestavěná. Následovníci Karla IV měli snahy pokračovat ve výstavbě, ale katedrála zůstala stále rozestavěna. Hlavní věž byla završena renesanční helmicí a byla postavena hudební kruchta, ale průčelí chrámu bylo provizorně uzavřeno. Teprve ve druhé polovině 19. století zahájila Jednota pro dostavění chrámu sv. Víta opravu původní části a dostavbu katedrály v novogotickém slohu. V roce 1929 byla Katedrála vysvěcena, ale později byl upravován interiér Katedrály sv. Víta.

 

„Středověká sochařská a architektonická výzdoba Katedrály sv. Víta“

Přednáška, která se konala dne 5. 6. 2014, se věnovala význačné sochařské a architektonické výzdobě Katedrály sv. Víta. S tímto velmi zajímavým tématem seznámili své posluchače pan Ing. arch. Petr Chotěbor a pan Mgr. Petr Měchura. Hlavním bodem programu jejich společné přednášky byly sochy, které jsou součástí interiéru Katedrály sv. Víta, ale rovněž chrliče – prvky, které jsou vně stavby. Neméně významným bodem přednášky byla kružba, která je nedílnou součástí výzdoby Katedrály sv. Víta na Pražském hradě. Obecně řečeno, v případě kružby se jedná o charakteristický souměrný prvek v gotické architektuře vyplňující oblouky oken, arkád a zábradlí.

 

Autor: Ivana Kryllová

 

Vyhledávání

Valdštejnská zahrada

/album/valdstejnska-zahrada/fotografie330-jpg1/
/album/valdstejnska-zahrada/fotografie329-jpg/
/album/valdstejnska-zahrada/fotografie334-jpg1/
/album/valdstejnska-zahrada/fotografie320-jpg1/
/album/valdstejnska-zahrada/fotografie326-jpg/
/album/valdstejnska-zahrada/fotografie315-jpg/
/album/valdstejnska-zahrada/fotografie312-jpg/
/album/valdstejnska-zahrada/fotografie336-jpg/

 

Zaujalo mě

 

Národní museum vyhlašuje pro návštěvníky velmi zajímavé soutěže. Jednou z nich byla rovněž soutěž na téma: „Moje setkání s Vinnetouem“. Jednalo se o literární soutěž. Této soutěže jsem se zúčastnila se svým textem viz Čest a odvaha.

 

„Čest a odvahu“ vnímáme již z pohledu nic neříkajících slovních pojmů. Samozřejmě, zdaleka nelze hovořit o úpadku morálky české společnosti. Naši dědové a babičky, otcové a mámy jsou stále oním zdravým morálním jádrem naší společnosti. Své životní vzory shledávali ve svých literárních či filmových hrdinech. Postava literárního, ale také i filmového hrdiny vždy musela vycházet z kladných charakterových vlastností člověka. Jedním z hrdinů byl pro naše rodiče Vinnetou. Byl obdařen ctí a odvahou, kterou my mladí vesměs vnímáme jako něco, co do naší společnosti již dávno nepatří. Proč čest? K tomu, abych byl jako člověk v životě šťastný, lze žít i beze cti. Takto k životu my později narození zásadním způsobem přistupujeme. Z tohoto důvodu je pro nás Vinnetou v současné době zcela již nepochopitelnou literární postavou. Ale, mně k pochopení literární postavy Vinnetoua přivedli nyní moji rodiče, kteří jsou stále čtenářskými, ale i filmovými fanoušky literárního díla Karla Maye. Nicméně, budeme-li hovořit o filmu, postava Vinnetoua je perfektně filmově zpracována.  Samozřejmě, film o Vinnetouovi není kasovním trhákem jako některé současné filmové snímky, ale stále dokáže zaujmout především starší generaci, ale jak se říká: „Pravidlo potvrzuje výjimku“. Nelze hovořit pouze o cti a odvaze, ale měli bychom také zmínit „přátelství“. Mnohdy naše současná přátelství nemají tak silná pouta jako přátelské pouto mezi Vinetouem a Shatterhandem. Zamyslíme-li se, byli by naši přátelé pro nás ve vypjatých situacích ochotni riskovat s vědomím své vlastní smrti. Ano, „přátelství na život a na smrt“, nám již nic neříkající slovní hříčka. Z tohoto důvodu jsem nyní vděčna svým rodičům, že zprostředkovali moje setkání s dílem Karla Maye, s jeho literární postavou Vinetoua.


Autor: Ivana Kryllová

 

Alexandrovci a jejich hudební turné 2015

 

Včera jsem měla poprvé ve svém životě jedinečnou příležitost zažít opravdový kulturní zážitek. Mnozí přítomní, kteří seděli se mnou v hledišti, jistě sdílí obdobný ba ne-li stejný názor. Brilantní umělecké výkony, nejen pěvecké ale rovněž taneční, uchvátily veškerou diváckou masu. Mohutný aplaus se nesl sportovní halou na pražském Výstavišti bez přestávky po celý večer, a utichal pouze při mluveném slovu moderátora tohoto slavnostního večera. Hala přímo bouřila v momentě, kdy se na pódiu rozezněl Hradeckého pochod. Tato hudební skladba vzala za srdce nejednoho českého diváka. Ale ve stínu nestojí ani špičkové operní výkony předních ruských sólistů pěveckého tělesa, které v Praze hostovalo. Bohužel, ani slovy nelze popsat příjemnou atmosféru celého kulturního večera. Český jazyk má spousty slov, jimiž lze vystihnout perfektní atmosféru a výkony účinkujících, ale na umělecký zážitek ze dne 17. 10. 2015 nestačí.

 

Autor: Ivana Kryllová

 

Aleandrovci a jejich hudební turné 2017

 

 Repotáž z koncertu je dostupná na adrese

Pražské Výstaviště bylo svědkem významné události

 

Noc kostelů 2017

 

Repotáž z koncertu je dostupná na adrese
Pozvánka na neobyčejnou kulturní událost

 

Sobota 8. července 2017

 

Dobrý den, vážení návštěvníci kulturních stránek, dnes jsem si pro Vás připravila pouze velice krátkou tiskovou zprávu. Informaci, kterou v ní nyní uvádím se týká především obyvatel hlavního města a přilehlých obcí. Milovníci houbaření si v těchto dnech "mohou přijít na své". Teplé počasí a nedávné vydatné deště přispěly k tomu, že již začala houbařská sezona. K oblíbeným houbařským rájen na území Prahy je Chucehlský háj.

 

Autor: Ivana Kryllová

Rostou? Kam o prázdninách vyrazit na houby?

Datum: 22.07.2017

Vložil: Ivana

Titulek: Rostou?

Zdravím všechny vášnivé houbaře, dnes jsme byli opět na houbách v Chuchelském háji. Rostou, hlavně holubinky, bedle a sameťáci. Bohužel, sameťáci jsou buď plesnivý nebo červiví.

Záznamy: 1 - 1 ze 1

Pro vnímavé pozorovatele

10. července 2017

 

 

V současné době mohou návštevníci pražské zoologické zahrady sledovat hnízdnění volně žijících volavak popelavých, které pravidelně v pražské ZOO zahnízdí. Lze je velice dobře sledovat od expozice kriticky ohroženého kozorožce kavkazkého.

 

 

Nové snímky z Pražské ZOO / 2017

/album/nove-snimky-z-prazske-zoo-2017/fotografie431-jpg/
/album/nove-snimky-z-prazske-zoo-2017/fotografie404-jpg/
/album/nove-snimky-z-prazske-zoo-2017/fotografie461-jpg/
/album/nove-snimky-z-prazske-zoo-2017/fotografie430-jpg/
/album/nove-snimky-z-prazske-zoo-2017/fotografie427-jpg/
/album/nove-snimky-z-prazske-zoo-2017/fotografie422-jpg/
/album/nove-snimky-z-prazske-zoo-2017/fotografie437-jpg/

Pozvánka k návštěvě Městské části Praha 7

 

Objevuji svými výlety Městskou část Praha 7

 

Kdo milujete příjemně strávená nedělní odpoledne, udělejte si výlet podél řeky Vltavy v městské čtvrti Troja

 

V době, kdy jsem zpracovávala svoji absolventskou práci, měla jsem ve svém reportážním hledáčku pražskou ZOO a Botanickou zahradu hl. m. Prahy. Samozřejmě, nechci předesílat, že bych ztratila zájem nadále přinášet reportáže z těchto dvou nejnavštěvovanějších míst pražské metropole, ale nedávno jsem na území městské části Praha 7 objevila i jiné skvosty, které stojí za pozornost návštěvníků. V minulém týdnu jsem Vám poskytla informace o parku v Tusarově ulici. Dnes bych Vás velmi ráda pozvala na výlet podél řeky Vltavy, který můžete spojit s návštěvou zoologické zahrady. Budete příjemně překvapeni, co má Praha malebných míst.

Naše trasa začíná na parkovišti pod Trojským zámkem, kde sejdeme na asfaltovou silnici, která zleva kopíruje řeku Vltavu, a z pravé strany kopíruje pozemky pražské ZOO. Naše procházka končí v Podhoří, kde se z pravé strany napojíme na ulici V Podhoří. Po několika desítkách metrů dojdeme k autobusové zastávce Podhoří, kde je pravidelnou linkou 112 a 236, s nimiž se dostaneme zpět, de facto k hlavnímu vchodu zoologické zahrady.

 

Proč na tuto trasu čtenáře upozorňuji

 

Osobně mě zaujalo přírodní koryto pokryté bujnou vegetací, pomalu plynoucí řeka, ale především na kamenitém ostrůvku uprostřed řeky lze pouhým okem zaznamenat volavky popelavé, které v době hnízdění obývají stráně pražské ZOO. Ostrůvek se nachází v místech, kde si na druhém břehu řeky můžeme všimnout pražské čistírny odpadních vod. Řeka Vltava je pro volavky popelavé zdrojem potravy. Pokud máme štěstí, můžeme volavky zahlédnout při lovu ryb.

 

Autor: Ivana Kryllová

 

Zelená oáza v Tusarově ulici, Praha 7

 

Dnes bych Vám velice ráda přinesla reportáž o zelené oáze z jedné z rušnějších části Prahy 7. Pokud by přišla řada na diskusi o Holešovicích, mnozí z nás si vybaví stará jatka, kde se v současnosti nachází tržnice, která je mezi obyvateli metropole vyhledávaným místem. Lidé zde mohou nakoupit zboží všeho druhu, a kde si na své přijdou kutilové, zahrádkáři nebo milovníci farmářských produktů aj. Zajisté, je nutné upozornit, že ceny zboží jsou převážně nižší, než kdybychom stejné produkty nakupovali mimo areál tržnice. Je ale rovněž důležité zmínit, že některé zboží jako je například sadba pro zahrádkáře, která je na území Prahy pro zákazníky hůře dosažitelná, a pokud ano, tak pouze na farmářských trzích, zde mají zahrádkáři během sezóny k dispozici široký sortiment sadby od řady pěstitelů. Holešovická tržnice je pro zahrádkáře rájem.

 

Nedaleko holešovické tržnice

 

Málokterý z nás má ale povědomí o zelené oáze v relativně těsné blízkosti holešovické tržnice. Jedná se o park v Tusarově ulici. Víceméně park mi vešel ve známost jen pouhou shodou okolností. O parku jsem byla informována prostřednictvím své odborné vysokoškolské praxe. Měla jsem ojedinělou příležitost si park procházet, a seznámit se formou procházky s dalším velice zajímavým místem pražské metropole. Park v Tusarově ulici je unikátní tím, že poskytuje příležitost relaxace všem věkovým kategoriím. Odpočinek tu mohou hledat maminky s kočárky. Děti zde mohou dovádět na dětském hřišti. Pro seniory je zde přichystána nabídka cvičebních strojů (hřiště seniorů), a studenti se mohou ve stínu zeleně připravovat na zkoušky. Náhodní kolemjdoucí zde mohou ulevit svým chodidlům, protože park má nespočet laviček, kde se mohou lidé posadit. Další nespornou výhodou je rovněž nespočet odpadkových košů, kam mohou návštěvníci odhazovat své odpadky, a pokud se návštěvník parku rozhlédne, zjistí, že park působí čistým a upraveným dojmem, a maminky malých dětí nemusí mít obavy o bezpečí svých potomků.

 

Autor: Ivana Kryllová

 

Úchvatný pohled na řeku z Trojského mostu

 

Ve svém článku ze dne 1. 8. 2016, s titulem Objevuji městskou část Praha 7, jsem čtenáře informovala o tipu na nedělní výlet podél řeky Vltavy.

 

Dnes bychom mohli objevovat pražskou krajinu podél řeky Vltavy směrem od parkoviště pod Trojským zámkem směrem k novému trojskému mostu (ulice Povltavská a následně ulice Vodácká). Ačkoliv v tomto úseku toku Vltavy nelze volavky popelavé vesměs pozorovat, můžeme zde sledovat doslova v přímém přenosu vodáky při jejich tréninku na divoké vodě, která je zde zbudována v rámci sportovního areálu. Rovněž se mi naskytla příležitost pozorovat mladé lidi, jak v rámci svého sportu úspěšně bojují s vodním živlem. Za sportovním areálem po levé straně asfaltové cesty je pás zeleně, která nás navede k Trojskému mostu. Doporučuji přejít most pěšky, protože se nám naskytne úchvatný výjev na hladinu řeky, která této oblasti dominuje. Přestože, můžeme podél koryta řeky sledovat činnost člověka, souvislé pásy zeleně působí v tomto úseku jako drahokamy mezi oblázky. Při překročení řeky se nacházíme nedaleko stanice metra Nádraží Holešovice, kde se již sami rozhodneme, kudy se vydáme vstříc ke svým domovům.

 

Délka pěší vycházky je cca 2 km.

 

Poznámka na závěr: Několik desítek metrů (přibližně 200 m) od Trojského mostu v pásu zeleně se mi naskytla příležitost vidět, jak někteří z nás nešetrně přistupují k svému okolí. Okolo lavičky, která je zde instalována pro pěší, aby si mohli při své procházce trochu odpočinout, ležela spousta odpadků. Byly zde poházeny papíry od svačin a kelímky a plastové lahve od nápojů. Pokud nemáme k dispozici odpadkový koš, není snad nutné pohazovat své odpadky po okolí, ale můžeme je vzít sebou, a zbavit se jich v nejbližší popelnici v městské zástavbě.

 

Autor: Ivana Kryllová