Naučná paleontologická stezka v pražské ZOO

Zastavení č. 7 seznamuje návštěvníky s dinosaury, kteří ovládli druhohory (mezozoikum). Dinosauři byli dominantními suchozemskými tvory planety Země. Od svého vzniku v pozdním triasu se vyvinuli do překvapující palety forem. Z jedné vývojové větve vznikli v juře první ptáci a v křídě převzali od ptakoještěrů vládu nad oblohou. Po Zemi se již v druhohorách pohybovali také savci, ale byli drobní a nenápadní. Před 65 miliony let narazila do Země planetka přibližně o průměru 10 km. Planetka způsobila globální klimatickou katastrofu spojenou s hromadným vymíráním mnoha druhů živočichů včetně dinosaurů. Touto událostí skončila dekáda druhohor.

U zastavení č. 8 se návštěvník seznámí s třetihorami. Po zániku dinosaurů se své velké šance chopili savci. Kromě prvních savců zaznamenali rozvoj rovněž ptáci. Někteří zástupci ptáků mohli dosahovat obřích rozměrů přibližně okolo 3,5 m. Třetihory (terciér) se tak staly obdobím jejich výrazného rozvoje, třetihorám dominovali savci.

Zastavení č. 9 se věnuje poslední dekádě vývoje života na Zemi, dekádě čtvrtohor (kvartér), která trvá doposud. S odlitkem staré fosilie (zastavení č. 9) se mohou návštěvníci seznámit s lebkou tygra šavlozubého (Smilodon populator). Na první pohled upoutají pozorovatele nápadně prodloužené horní špičáky. Předpokládá se, že těmito tesáky zasekával do své oběti velmi krátké smrtící rány, poté co svou kořist strhl k zemi a bezpečně znehybnil mohutnými končetinami. Tato obávaná šelma vyhynula s mnoha ostatními savci na konci Doby ledové. Ve čtvrtohorách vymírají také bratranci současných slonů, mamuti (Mammuthus primigenius). Jejich uhynulá těla se dnes nacházejí v poměrně zachovalém stavu a vědci mohou zkoumat jejich DNA. V současné době je ale vysoký zájem o kly těchto vyhynulých živočichů. Svět bojuje v Africe s pašeráky slonoviny, a poptávka po mamutích klech snižuje riziko vybíjení současných afrických slonů.

Zdroj:

v textu jsou použita odborná data z informačního materiálu publikovaného k naučné stezce Stopy v čase (data jsou k dispozici z informačních tabulí)

Město plné hudby

Mnoho kulturních institucí na území hl. m. Prahy se v současné době snaží přiblížit hudbu starých mistrů široké veřejnosti, a probudit v obyvatelích hlavního města zájem o tento hudební styl. Vážná hudba otevírá své srdce posluchačům všech věkových kategorií, ale především všem společenským vrstvám moderní české společnosti. Dnes se již posluchači vážné hudby neplní pouze věhlasné koncertní sály, ale vážná hudba si našla posluchače v místech, která by v minulosti nebyla hodna poslechu klasické hudby. Některé kulturní organizace se snaží lidem hudbu starých mistrů přiblížit programy tvz hudebních procházek v případě Botanické zahrady hl. m. Prahy nebo Zoologické zahrady hl. m. Prahy. Posluchači se mohou nejen zaposlouchat do hudebních skladeb mistrů Franze Josepha Haydna, Wolfganga Amadeuse Mozarta, Antonína Dvořáka a mnoho dalších, ale mají také skvělou příležitost blíže se s jednotlivými autory seznámit. V případě Botanické zahrady hl. m. Prahy a Zoologické zahrady hl. m. Prahy z hudebního repertoáru mohou posluchači vyslechnout i skladby mnohem mladší například nadčasové melodie skladatele Jaroslava Ježka, oblíbená je u posluchačů skladba „Stonožka“ a „Yzop a brabenec“, nebo hudební hity Karla Hašlera. Mnohé hudební skladby jsou doprovázeny mluveným slovem. Účinkující poskytují posluchačům vyčerpávající informace nejen o autorovi dané skladby, ale také o historii, za které jednotlivé skladby vznikaly. Na základě těchto informací získávají hudební koncerty rámec kulturně-vzdělávacích programů. Mezi obyvateli hl. m. Prahy stoupá o tyto společenské události zájem. Skladby starých mistrů si získaly nejen starší obyvatele hlavního města, ale také mladou generaci. Hudební povědomí je u obyvatel hlavního města důležité, hudba k hlavním městu neodmyslitelně patří. Patří k jeho dlouhé, ale také k velmi bouřlivé historii. Posluchači mají také možnost navštěvovat koncerty konané v některém z pražských kostelů, ale dostupnost těchto koncertů je zatím pouze regionální, jen velmi pozvolna se otevírají široké veřejnosti. Naopak významnou hudební událostí roku je „Noc kostelů“. Tato společenská událost je na území celé ČR, ale u obyvatel hl. m. Prahy stoupá tato kulturní akce na významu, lze soudit podle zájmu ze strany veřejnosti a jejich vysoké návštěvnosti na této společenské akci. Lidé mohou navštívit církevní stavby, které nejsou během roku obyvatelům doposud jinak přístupné. Neméně významné jsou také koncerty ve Valdštejnské zahradě

Senátu ČR. Krásná hudba v krásném prostředí pražské zahrady. Valdštejnská zahrada je skvostem hlavního města, a hudebním koncertům dává na jejich významu.

Hudební procházky

Hudební procházky se konají každý rok v závěru jara a následně v období léta. V roce 2014 se konal již IX. ročník. První koncert hudební sezóny se konal 11. května 2014 a poslední koncert sezóny se konal 21. září 2014. Hudební procházky se konají v Gočárových domech v Zoologické zahradě hl. m. Prahy, v prostoru Ornamentální zahrady v rámci Botanické zahrady hl. m. Prahy, ale také na nádvoří Trojského zámku. Na koncertech se představí například tyto hudební tělesa Brass Colegium Hradní stráže, Trio luventa, České saxofonové kvarteto, Kvartet Národního divadla a mnoho dalších.

Gočárovy domy v pražské ZOO

Koncerty se konají každou neděli od 13:00. Atmosféra těchto koncertů je pro posluchače přitažlivá. Vážná hudba v prostředí zoologické zahrady utváří neopakovatelný kulturní zážitek. Dvě rozdílná prostředí, která jsou během jedné hodiny v symbióze kulturního zážitku. Křehká a zranitelná příroda, kterou obývají také již kriticky ohrožení živočichové a na druhé straně hudba klasiků, která je nesmrtelná. To je atmosféra nedělních koncertů konaných v pražské zoologické zahradě.

Ornamentální zahrada v Botanické zahradě hl. m. Prahy

V Botanické zahradě hl. m. Prahy si mohou návštěvníci koncert vyslechnout v neděli od 17:00. V prostředí pod širým nebem mají tyto koncerty působivou atmosféru. Při návštěvě botanické zahrady mohou návštěvníci na chvíli ulevit svému unavenému tělu, a vyslechnout si skladby převážně mistrů staré hudby. Pro starší spoluobčany jsou připraveny k sezení židle, mladší generace si při poslechu koncertu sedá na trávník. Nedělní koncert neláká k poslechu pouze návštěvníky botanické zahrady, kteří přišli za účelem botanických poznatků, ale koncert je navštěvován stálými hosty, kteří přišli do zahrady za poslechem krásné hudby.

Nejlepší koncert sezóny 2014

Nejlepší koncert hudební sezóny IX. ročníku hudebních procházek se konal 10. srpna 2014. Pro návštěvníky hrálo Pražské saxofonové kvarteto. Atmosféra koncertu byla velmi příjemná. Krásné melodie a jejich svižný rytmus vyloudili na sedících posluchačích nenápadné rytmické pohyby nohou. Koncert posluchače velmi zaujal, a odměnou účinkujícím byly posluchačské ovace.

Na program koncertu byly tyto hudební skladby

Koncert v kostele sv. Jana Nepomuckého

V podzimní neděli dne 3. 11. roku 2013 se v barokním kostele sv. Jana Nepomuckého v Chuchelském háji rozezněly lovecké fanfáry. Zazněl zde slavnostní koncert lovecké hudby k poctě sv. Huberta. Přes nepřízeň počasí koncert přilákal mnoho posluchačů především z řad místních obyvatel z obce Slivenec a Velká Chuchle. Pro zpříjemnění sváteční atmosféry si posluchači sebou přinášeli svíčky. Plápolající svíčky vytvořili příjemně hřejivou atmosféru. Místa v lavicích kostela byla plně obsazena. Posluchači, na které nezbyla volná místa k sezení, se do překrásných tónů lesních rohů zaposlouchali ve stoje. Kostelem sv. Jana Nepomuckého zazněly ukázky ze svatohubertské mše, lovecké fanfáry a lovecké signály autorů z devatenáctého století až po současné autory. Hudební skladby byly doprovázeny mluveným slovem. Posluchači byli seznámeni s autory skladeb a s významem jednotlivých loveckých fanfár a signálů. Na koncertu zazněli také zajímavé příběhy související se vznikem hudebních skladeb. V příjemné atmosféře trval koncert hodinu. Pořadatelem již II. ročníku koncertu byly Lesy hl. m. Prahy.

Dne 23. května 2014 se obyvatelé Slivence a blízkého okolí setkali v místním kostele Všech svatých. Byl zde pro ně připraven velmi bohatý kulturní program. Odpolední program byl především věnován rodinám s dětmi. Ke sklonku večera vystoupil dětský pěvecký sbor Pegas. Blížící se noc, ale především patřila posluchačům staré hudby. Na programu byla dvě pěvecká tělesa. Koncert Sabat Mater zcela uchvátil posluchače. V prostředí kostela zazněly nádherné tóny ženského pěveckého sboru za hudebního doprovodu kostelních varhan. Na koncertu zaznělo i slovo mluvené. Pěvecké vystoupení bylo doplněno lidovou slovesností. Byly recitovány úryvky veršů na téma venkovského života prostých lidí. Koncert smíšeného sboru Gaudium Pragense také nadchl posluchače. Hudební tóny především barokní hudby se rozléhaly ve výborné akustice kostela Všech svatých. Pěvecký výkon souboru sklidil u posluchačů mohutný aplaus. Posluchači, kteří na koncert přišli na poslední chvíli, neměli volná místa k sezení. Koncert si vyslechli ve stoje. Příjemná slavnostní atmosféra se nesla i po koncertu. Na závěr kulturního programu byla pro posluchače připravena prohlídka kostela a výstava církevních ornátů. Kostel ozářily záblesky fotoaparátů nadšených amatérských fotografů. Lidem, kteří se zajímají o historii a architekturu kostelních staveb, pořadatelé poskytli o kostele Všech svatých cenné informace. Návštěvníkům byla také zpřístupněna zahrada, která ke kostelu náleží. Během této kulturní akce bylo pro hosty svatostánku přichystáno občerstvení. Mohli si vypít šálek dobrého čaje s domácím zákuskem. Tato kulturní akce byla příjemným setkáním obyvatel jedné obce a blízkého okolí. Setkali se zde společně staří i mladí. Lidé se jen těžko rozcházeli, dlouho do noci bylo slyšet jejich diskutující hloučky.

Koncert smíšeného sboru Gaudium Pragense

Koncert měl nejen kulturní, ale především duchovní rozměr. Akustika kostela návštěvníkům umocnila prožitek především z barokní hudby, a skvělých výkonů členů pěveckého tělesa Gaudium Pragense. Na programu koncertu byla hudební díla předních hudebních skladatelů. Na koncertu zazněly za hudebního doprovodu varhan skladby Jana Dimase Zelenky (1679-1745), Johana Sebastiana Bacha (1685-1750), Bohuslava Matěje Černohorského (1684-1742), Hanse Lea Hasslera (1564-1612) a Wolfganga Amadea Mozarta (1756-1791). Mluveným slovem provázela posluchače paní Radka Mazáčková. Posluchači se kromě pěveckých výkonů zaposlouchali do příjemného mluveného slova paní Radky Mazáčkové, a vyslechli si několik fragmentů ze života hudebních skladatelů, jejichž skladby na koncertě zazněly. Pocta patřila především Wolfgangovi Amadeu Mozartovi, a na závěr koncertu zazněla jeho skladba Veni Sancte Spiritus.

Stavovské divadlo

Strýček Váňa

Dne 25. května 2014 se konalo ve Stavovském divadle představení dramatu od Antona Pavloviče Čechova Strýček Váňa. Divadelní představení nenásilnou formou poukázalo na složité mezilidské vztahy. Ačkoliv bylo dějství hry zasazeno do současnosti, její alarmující sdělení je poplatné v každé době. Představení ukázalo na problém současnosti, ale i problém minulosti, a to je především alkohol. V alkoholu lidé utápí své problémy. Touhy, zklamání, naděje a zlost jsou pocity, které provází člověka od chvíle, kdy si je plně vědom svého nenaplněného života. Hledáme smysl života, ale ztrácíme životní sny a ideály. Na toto téma mnozí ruští autoři psali své romány, ale alkoholismus není pouze typickým jevem ruské společnosti. Alkoholismus je globálním světovým problémem. Dramatik Anton Pavlovič Čechov ve svém románu mistrně vystihl u svých postav povahové rysy.

Tato představení divadelních dramat klasiků světové literatury jsou nezanedbatelnou součástí kulturní vzdělanosti každého člověka.

Drama strýček Váňa

Děj románu Strýček Váňa se odehrává na ruském venkově 19. století. Na zapadlý venkovský statek přijíždí profesor na penzi Serebrjakov. Z města s ním na venkov přijíždí i jeho mladá a půvabná žena Jelena. Na statku hospodaří švagr Vojnickij, bratr profesorovy první ženy a Soňa, dcera Serebrjakova z prvního manželství. Hosté z města ale převrátí zaběhnutý chod hospodářství na ruby. Na statku se snídá v poledne, oběd se podává k večeru. Hospodářství začíná upadat, a úroda na polích hnije. Ženy prožívají svůj vnitřní neuspokojivý stav, a nejen milostný. Naopak, muži ze statku začínají své problémy utápět ve vodce. Soňa miluje místního venkovského lékaře Astrova, ale její láska k němu není opětována. Doktor je flustrovám prostředím venkova, kde vykonává svoji lékařskou praxi, a jediné co miluje, je láhev vodky. Vojnickij, strýček Váňa je hlavní hrdina, který ztrácí veškeré iluze o životě. Také i on nachází útěchu v láhvi vodky. Jeho životním idolem byl jeho švagr Serebrjakov. Věřil v profesorovo nadání a schopnosti. Dlouhá léta tvrdě pracoval na statku, a švagra finančně podporoval. Na úkor profesorovi kariéry se strýček Váňa vzdal svých vlastních životních cílů. Serebrjakov svoji celoživotní vědeckou práci postavil pouze na vědeckých výsledcích svých kolegů. Profesor je parazit a nula, která sama bez přispění ostatních nic nedokázala. Váňa zjišťuje, jak byl celý život úctou k profesorovi zaslepen. Život pro strýčka Váňu ztrácí veškerý smysl. Pouze krásná klavíristka Jelena je objektem strýčkova zájmu. Jeleně není náklonnost strýčka Váni k ní příjemná, Jelena neskrytě koketuje s lékařem Astrovovem. Drama vrcholí v okamžiku, kdy profesor Serebrjakov oznámí úmysl statek prodat. Rozhodnutím profesora jsou zaskočeni všichni obyvatelé statku, ale především strýček Váňa. Souboj vášní, sebeklamů, bez iluzí, bez naděje a bez obětované lásky se rozhněvaný Váňa chopí revolveru.

Divadlo v Horních Počernicích

V Divadle v Horních Počernicích měli příležitost mladí diváci shlédnout hru ze současnosti. Tři aktérky z divadelního souboru divadlo Maléhry z Brna představili pražským divákům svoji autorskou hru „Nebe?“. Na jevišti se odehrávají příběhy tří žen. Hra je retrospektivou tří životů, které předčasně vyhasli. Každá z žen pochází z jiného společenského prostředí, a jediné co by tyto ženy mohlo v nebi spojovat, je jejich neuvážený krok sebevraždy a předčasná smrt. Ale ani v nebi nenacházejí klid. Rozehrávají společné polemiky o životě a smrti, ale vznikají také konflikty na základě odlišného vidění světa a také jejich osobního vztahu k mužům. V příběhu vystupují postavy učitelky, herečky a kadeřnice. Tato divadelní hra není klasické drama, ale je humorně laděným divadelním představením. Svoji premiéru mělo představení dne 28. 10. 2005 v Divadle Bolka Polívky. V divadle v Horních Počernicích se divadelní představení „Nebe?“ představilo divákům dne 28. 11. 2012. Představení je vždy u diváků velmi úspěšné.

Koncert v kostele sv. Štěpána na Praze 2.

Dne 17. dubna 2013 se konal 17. koncert z cyklu „Fakulta v srdci Karlova“. Pořadatelem tohoto kulturního svátku byla 1. lékařská fakulta University Karlovy v Praze. Zaměstnanci University Karlovy v Praze, ale také posluchači z řad široké veřejnosti si vyslechli před zahájením 17. koncertu úvodní slova, která k přítomným pronesl pan prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc., děkan 1. lékařské fakulty UK.

Pan děkan v úvodu pronesl slova, kterými vyzdvihl úzký vztah mezi kulturním životem v metropoli a vzdělaností českého národa. Pohovořil o významu poselství nejstarší univerzity ve střední Evropě, která byla založena dne 7. dubna roku 1348. Již tehdy byla naše metropole centrem vědy a kultury. Na těchto historických základech staví naše společnost doposud. Proslov pana děkana byl pro posluchače koncertu přínosem. Přiměl posluchače k zamyšlení nad úlohou a cíli české kultury v 21. století.

Po úvodních slovech pana děkana si posluchači vyslechli koncert v podání skvělého hudebního tělesa Piccolo coro a Piccola orchestra pod vedením Marka Valáška. Na programu zazněly skladby z díla Claudia Monteverdiho (1567-1643) Cantate Domino [z: Libro primo de motteti, 1620]; Giovanni Pierluigi da Palestrina (1525-1594) Exsultate Deo; Henryho Purcella (1659-1695) Remember not, Lord, our offences; Petra Ebena (1929-2007) Cantico delle feature, De tempore [3. část cyklu Verba Sapientiae]; Jana Nováka (1921-1984) Odarum concentus pro smyčce [Pět meditací na Horatiovy verše]; Exercitia mathologica [Výběr: Echo, Terpsichore]; Jana Hanuše (1915-2004) Píseň bratra slunce, op. 100; Georga Friedricha Händela (1685-1759) Aleluja [z oratoria Mesiáš HWV 56, 2 část, č 44]. Atmosféra koncertu byla velmi příjemná. Koncert sklidil u posluchačů obrovské ovace.

Co můžete na stezce vidět