Studentský kulturní projekt

Naučná paleontologická stezka v pražské ZOO

07.07.2015 10:54

Při návštěvě Zoologické zahrady v Praze se mohou návštěvníci vrátit o 4 600 miliónu let zpět do minulosti Země. V Pražské ZOO byla v roce 2012 vybudovaná paleontologická stezka „Stopy v čase“. Stezka měří cca 140 m a má devět zastavení, která podrobně ilustrují vývoj života na planetě Zemi. Součástí jednotlivých zastavení jsou informační tabule, které se vážou k danému období vývoje Planety. Součástí informační tabule jsou příslušná faktografická data, geografická mapka a kresby vztahující se k danému exponátu. Exponátem je vždy originál nebo odlitek dochované zkameněliny. Evoluční cesta zvířat dnes žijících ve volné přírodě byla dlouhá. Návštěvníci zoologické zahrady si tuto skutečnost mnohdy ani neuvědomují. Předchůdci dnes žijících živočichů a rostlin se dochovali pouze ve formě zkamenělin. Dochované zkameněliny jsou součástí především muzejních expozic nebo jsou uloženy v muzejních depozitářích. Muzejní depozitáře slouží především odborné veřejnosti jako podklady pro jejich vědeckou práci. Řešením jak přiblížit laické veřejnosti vývoj planety Země je vybudování naučné stezky. Stezka přiblíží návštěvníkovi zcela jiný pohled na vývoj Planety než klasická expozice muzejních sbírek. Na paleontologické stezce se návštěvníci zblízka seznámí s jednotlivými fázemi vývoje Země. Naučná stezka ukazuje zajímavé momenty ve vývoji života a ilustruje důležitá období vývoje Země.

 

Časová řada vývoje života na Zemi  

4 600 mil. let

4 000. mil. let

2 500 mil. let

542 mil. let

251 mil. let

65 mil. let

2,5 mil. let

vznik země

prahory

archaikum

starohory

protezoikum

prvohory

paleozoikum

druhohory

mezozoikum

třetihory

terciér

čtvrtohory

kvartér

 

Na stezku se návštěvníci mohou vydat od Gočárových domů v severní části Zoologické zahrady hl. m Prahy. První zastavení naučné stezky přiblíží zájemcům o historii Země období starohor (protezoikum). Starohory byly dlouhým geologickým útvarem. Během tohoto paleontologického období vznikaly kontinenty, spojovaly se a opět se rozpadaly. Vysoké teploty, které mohly dosáhnout až 40°C, střídaly studené úseky celoplanetárního zalednění. V atmosféře stále chyběl kyslík (Oxygenium O2). Prvky, které v atmosféře převládaly, byly oxid uhličitý (CO2), dusík (N) a metan (CH4). Kyslík se v malém množství začíná objevovat ke konci starohor. Jeho koncentrace stoupá až v období prvohor (paleozoikum). Kyslík je důležitý chemický prvek, teprve jeho vysoká koncentrace je schopna zajistit rozvoj života na Zemi. Tímto důležitým momentem vypráví naučná stezka návštěvníkům fascinující příběh o vývoji života na Zemi (informační tabule zastavení 1. a 2.)

 

Velmi zajímavé informace poskytne návštěvníkovi zastavení č. 3. Tento úsek naučné stezky seznamuje návštěvníky s trilobity, kteří jsou nejznámější skupinou prvohorních živočichů. Trilobiti byli členovci a výhradně žili v moři. Během svého života svlékali krunýř. Největší z trilobitů dorůstali délky až 75 cm, a některé druhy byly dravé. Trilobiti jako mnohé jiné organizmy prvohor byli průkopníky života na Zemi, počátkem druhohor trilobiti vyhynuli.

 

V období prvohor (informační tabule zastavení 4. až 6.) začal život z moře postupně pronikat do řek a jezer. Z vody se ale život šíří dál, expanze života pokračovala také na souši. Prvními pevninskými kolonizátory byly cévnaté rostliny, ale také členovci, mezi které patřili pravěcí štíři. Během velmi krátké doby se vyvíjí mnoho nových živočišních druhů. V prvohorách asi před 290 miliony let brázdil prvohorní vody také sladkovodní žralok (Xenacanthus), který se vyskytoval na území dnešních Čech. Tento sladkovodní žralok měřil asi 60 cm.

 

Zastavení č. 7 seznamuje návštěvníky s dinosaury, kteří ovládli druhohory (mezozoikum). Dinosauři byli dominantními suchozemskými tvory planety Země. Od svého vzniku v pozdním triasu se vyvinuli do překvapující palety forem. Z jedné vývojové větve vznikli v juře první ptáci a v křídě převzali od ptakoještěrů vládu nad oblohou. Po Zemi se již v druhohorách pohybovali také savci, ale byli drobní a nenápadní. Před 65 miliony let narazila do Země planetka přibližně o průměru 10 km. Planetka způsobila globální klimatickou katastrofu spojenou s hromadným vymíráním mnoha druhů živočichů včetně dinosaurů. Touto událostí skončila dekáda druhohor.

 

Zdroj:

v textu jsou použita odborná data z informačního materiálu publikovaného k naučné stezce Stopy v čase (data jsou k dispozici z informačních tabulí)

Vyhledávání