Studentský kulturní projekt

Zoologická zahrada hl. m. Prahy aneb ladné křivky

/album/zoologicka-zahrada-hl-m-prahy/a882-jpg/
/album/zoologicka-zahrada-hl-m-prahy/a881-jpg/
/album/zoologicka-zahrada-hl-m-prahy/a878-jpg/
/album/zoologicka-zahrada-hl-m-prahy/a879-jpg/
/album/zoologicka-zahrada-hl-m-prahy/a880-jpg/
/album/zoologicka-zahrada-hl-m-prahy/a883-jpg/
/album/zoologicka-zahrada-hl-m-prahy/a884-jpg/
/album/zoologicka-zahrada-hl-m-prahy/a886-jpg/
/album/zoologicka-zahrada-hl-m-prahy/a580-jpg/
/album/zoologicka-zahrada-hl-m-prahy/a586-jpg/
/album/zoologicka-zahrada-hl-m-prahy/a587-jpg/
/album/zoologicka-zahrada-hl-m-prahy/a588-jpg/

Během jarních a letních měsíců navštěvuji pražskou zoologickou zahradu pravidelně každou neděli. Následující fotografické snímky z alba Červenec 2015 jsem pořídila během jedné červencové návštěvy (5. 7. 2015).

 

Pěkné slunečné počasí přálo dobré náladě, a každý živý tvor se těšil z pěkného dne. Samozřejmě, atmosféra tohoto dne přála rovněž fotografování, a tak mohlo vzniknout mnoho pěkných fotografických snímků. Prosím, přijměte pozvání k návštěvě alba:

 

Červenec 2015

 

 

Fotografie, které byly pořízeny dne 19. července 2015. Teplota vzduchu atakovala 30° C.

 

Bizon (Bison bison)

 

V období jarních a letních měsíců velmi ráda navštěvuji během víkendových dnů pražskou zoologickou zahradu. V příjemné atmosféře se zúčastním nedělního programu Hudebních procházek, které pražská ZOO na svém pozemku pořádá. V neděli 19. července 2015 teplota vzduchu atakovala 30° hranici tepla, ale koncert byl famózní. Nejen lidé, ale rovněž obyvatelé zoologické zahrady nejsou na takto vysoké teploty 100% připraveni, ale jsme silní a tuto nástrahu počasí zvládáme docela dobře. Ovšem, každý po svém.

 

Autor: Ivana Kryllová

 

Nově na webu

Fotografická galerie "Kouzlo barevné fotografie"

 

U příležitosti rozšíření webových stránek Kultura v hl. m. Praha jsem spustila galerii s pracovním názvem Kouzlo fotografie. Jedná se o projekt, který je úzce vázán na studentský projekt webových stránek Kultura v hl. m. Praha. Dokresluje veškeré otázky tématu studentských stránek. Galerie je dostupná přímo z webových stránek Kultura v hl. m. Praha na této adrese. Ačkoliv se nejedná o profesionální fotografické snímky, budu velmi potěšena, pokud galerie osloví příznivce webových stránek Kultura hl. m. Prahy.

 

Autor: Ivana Kryllová

 

Tip na nedělní výlet

 

U příležitosti rozšíření webových stránek Kultura v hl. m. Praha jsem si v minulém týdnu vyšla na kulturní procházku do pražské ZOO. V rámci nové fotografické galerie s pracovním názvem Kouzlo fotografie hledám fotograficky zajímavá místa. Ovšem, neopakovatelným okamžikem v kariéře amatérského fotografa bylo setkání s obyvateli Ptačích mokřadů.

 

Podle čerstvé meteorologické předpovědi by měl být tento víkend od 8.8 do 9.8 velmi horký. Teploty by měly atakovat 30°C hranici tepla. Není snad i tento teplotní stav ideální k návštěvě pražské ZOO. Expozice Ptačí mokřady jsou ideálním místem, kde si mohou návštěvníci zpříjemnit horký srpnový den. Pohled na ptačí obyvatele, jak na sebe cákají vodu a ve vodě skotačí, je pro návštěvníky velice zajímavý. Osobně mě tento obraz zaujal. Nemám profesionální fotografickou techniku, ale i s pouhým fotoaparátem pro běžné užití bylo možné situaci dobře zdokumentovat. Dvě ze čtyř ptačích voliér jsou pro návštěvníky průchozí, a mohou jejich obyvatele sledovat z velmi těsné blízkosti. Na vzdálenost již necelého metru se můžete seznámit s obyvateli mokřadů celého světa. Expozice je v dolní části pražské ZOO mimo centrální část zahrady, lze ji tedy velmi snadno minout. Pokud se chystáte o víkendu pražskou ZOO navštívit, doporučuji rovněž zastávku u občerstvení U supa (dolní část ZOO). Připravují zde velmi chutné langoše se sýrem. A jak uhasit žízeň? V občerstvení U supa Vám načepují dobře chlazeného světlého kozla 11°.

 

Autor: Ivana Kryllová

 

Selské stavení v pražské ZOO

 

Lze ocenit snahu pražské zoologické zahrady přiblížit hospodářská zvířata dětem z měst. Roku 2005 byl na pozemku pražské zoologické zahrady pro návštěvníky zpřístupněn statek s domácími zvířaty. Hlavní myšlenkou této expozice je navodit pro návštěvníky atmosféru středoevropské krajiny s pohledem na rybník a typické selské stavení. Na zastavěném pozemku o rozloze 392 m2 se mohou návštěvníci seznámit s mnoha obyvateli ve dvou hospodářských budovách. Jsou zde vybudovány kurníky, králíkárny a stáje. Mimo tuto zastavěnou plochu jsou domácím zvířatům k dispozici rovněž venkovní výběhy. Dobrým počinem bylo opatřit výběhy informačními tabulemi s podrobnými informacemi o daném živočichovi. Děti se lépe seznámí s živočichem, kterého mohou ve výběhu pozorovat.

V současné době je nezbytné přiblížit dětem život venkova. České televizní stanice vysílají mnoho přírodovědných snímků, ale jejich tématem jsou převážně zvířata divoké Afriky případně Magagaskaru, v malém měřítku evropská divoká fauna, zvířata která byla člověkem domestikována nikoliv. Pražská ZOO chová v expozici statku hospodářská zvířata, s kterými se mohou malí návštěvníci běžně setkat na českém venkově. Děti se na statku pražské zoologické zahrady se osobně seznámí se slepicí domácí (Gallus gallus f. domestica), králíkem domácím (Oryctolagus cuniculus f. domesticus), kozou domácí (Capra aegagrus hircus) a ovcí domácí (ovis ammon f. aries), husou domácí (Anser anser domesticus), prasetem domácím (Sus strofa f. domestica), kachnou pižmovou, krocanem domácím (Meleagris gallopavo f. domestica)a turem domácím nebo s méně známými hospodářskými zvířaty jako například s nutrií říční (Myocastor corpus) nebo s lamou alpaka.

Já nejsem fialová!

Městské děti mají v expozici statku jedinečnou příležitost osobně se seznámit s turem domácím. Samec tura, který je na statku zoologické zahrady chován, je mírný a přívětivý jedinec, kterého si děti mohou pohladit. Děti z bezprostřední blízkosti mohou pozorovat jeho chování, a studovat rovněž jeho anatomii (především tělesnou charakteristiku resp. barvu skotu). Základem většiny současných plemen tura domácího je pratur (B. primigenius). Pratur byl ale člověkem vyhuben. Jeho přirozeným prostředím byl areál, který sahal od západní Evropy po Zakavkazko. Pratur měl výšku v kohoutku až 2 m. Jeho váha se pohybovala okolo 1000 kg. Váha současného skotu se pohybuje například u Českého strakatého skotu u samce okolo 1200 kg a u samic do 750 kg. Současná plemena vykazují disproporce v jejich tělesné charakteristice. Masná plemena dosahují vyšší tělesné hmotnosti, než plemena mléčná. Barva skotu je například u Gallowayského skotu (masné plemeno) červená, černá nebo bílá s červenou pigmentací, Holštýnský skot (mléčné plemeno) je černobílé strakaté nebo červenobílé strakaté plemeno. Český strakatý skot (kombinované plemeno) je červenostrakaté plemeno. Na statku zoologické zahrady je ale chováno africké plemeno zebu zakrslý, které se hmotnostně pohybuje do 200 kg. Přirozeným prostředím jeho výskytu je severní a střední Afrika, ale také Indie. Plemeno zebu zakrslý je chováno jako mléčné a masné plemeno, mimo Indii. V Indii je chováno pouze na mléko.

Společnost lidem nedělají pouze hospodářská zvířata (domestikovaná). V blízkosti hospodářského statku se mohou návštěvníci seznámit rovněž s novodobými společníky člověka. V ptačí voliéře se mohou seznámit s exotickým ptactvem, které je běžně lidmi chováno například neoféma bourkova (Neopsephotus bourci). Společníka, a to především dětem dělá také morče domácí (Cavia aperea f. porcellus), s kterým se mohou návštěvníci rovněž seznámit v expozici v blízkosti areálu hospodářského statku.

Česká krajina

Za statkem jsou návštěvníci pražské zoologické zahrady seznámeni s typickým českým rybníkem. Na informační tabuli v jeho těsné blízkosti se návštěvníci seznámí s druhy ryb, které v rybnících žijí. Těmito druhy ryb jsou kapr obecný (Cyprinus carpio), štika obecná (Esox lucius), okoun říční (Perca fluviatilis), cejn velký (Abramis brama), perlín ostrobřichý (Scardinius erythrophthalmus) a plotice obecná (Rutilus rutilus). V těsném okolí rybníka se nachází zóna klidu, kam nesmí návštěvníci vkročit. Toto opatření je zavedeno z důvodu zahnízdění kachny divoké (Anas platyrhynchos).

Mimo života v rybníku a kolem rybníka se mohou návštěvníci v této části zoologické zahrady rovněž seznámit s živočichy české přírody. Návštěvníci mohou pozorovat ježka západního (erinaceus europaeus), kulíška nejmenšího (Glaucidium passerinum) nebo sýce rousnýho (Ageolius funereus).

 

Autor: Ivana Kryllová

 

JAK SE VYVÍJEL ŽIVOT NA ZEMI I.

 

Článek byl publikován na internetovém portálu Publikuj to.cz.

Článek je k dispozici na adrese



Více zde: http://kultura-v-hl-m-praha.webnode.cz/aj/

Článek byl publikován na internetovém portálu Publikuj to.cz.

Článek je k dispozici na adrese



Více zde: http://kultura-v-hl-m-praha.webnode.cz/aj/

Článek byl publikován na internetovém portálu Publikuj to.cz.

Článek je k dispozici na adrese



Více zde: http://kultura-v-hl-m-praha.webnode.cz/aj/

Planeta Země je třetí planetou sluneční soustavy. Podle současných vědeckých poznatků je planeta Země jediné planetární těleso, kde je potvrzen život. Od pradávna si lidé kladli otázky související se vznikem a vývojem života na Zemi. Odpovědi byly posuzovány z filozoficko-náboženských a později také z vědeckých hledisek. Tato jednotlivá hlediska měla na vývoj života na Zemi své vlastní teorie a důkazy, ale s rozvojem nových technologií minulého století se klade důraz především na vědecká stanoviska.

 

Planeta Země je třetí planetou sluneční soustavy. Podle současných vědeckých poznatků je planeta Země jediné planetární těleso, kde je potvrzen život. Od pradávna si lidé kladli otázky související se vznikem a vývojem života na Zemi. Odpovědi byly posuzovány z filozoficko-náboženských a později také z vědeckých hledisek. Tato jednotlivá hlediska měla na vývoj života na Zemi své vlastní teorie a důkazy, ale s rozvojem nových technologií minulého století se klade důraz především na vědecká stanoviska. V současnosti je snahou vědecké společnosti, aby nové vědecké poznatky byly přístupné také zájemcům z řad širší veřejnosti, nikoliv pouze odborné veřejnosti. Prostřednictvím seminářů, přednášek, výstav, ale i naučných stezek jsou lidé s těmito novými vědeckými poznatky blíže seznamovány.

 

Naučná stezka Zakázanka

 

Zájemci o studium geologie z řad široké veřejnosti se mohou vydat na Zakázanku. Dne 16. března 2013 byla v pražské ZOO slavnostně zpřístupněna cesta skalním svahem, de facto se jednalo o její obnovu po téměř čtyřech desítkách let. Cesta Zakázankou je dlouhá 480 m a byla zde návštěvníkům zpřístupněna naučná stezka s 16 jednotlivými zastaveními. Stezka dovolí návštěvníkům nahlédnout do geologické minulosti rozsáhlého území, které se nerozkládá pouze pod pražskou ZOO. Toto geologické území pokrývá celou trojskou kotlinu. Návštěvníkům se naskytne pohled na odkryté horniny, které pozorovatele vrací až do období zhruba před 600 miliónů let. V této vývojové dekádě se tato část zemské kůry nacházela na jižní polokouli a tvořila dno starohorního moře. Naučná stezka poskytne návštěvníkům o skalním masivu a jeho blízkém okolí zajímavé informace. Jednou z mnoha zajímavostí je ložisko železné rudy v okolí naučné stezky Zakázanky. Jedná se o ložisko velmi kvalitní železné rudy. V minulosti se v této lokalitě dokonce zvažovala její těžba, ale mocnost této vrstvy železné rudy je tak malá, že zahájení těžby by se na území hl. m. Prahy nevyplatilo. Odkryv ložiska železné rudy je pro návštěvníky zpřístupněn pod objektem restaurace Černohouska. Uvolněné úlomky ze skalního masivu si mohou návštěvníci potěžkat. Návštěvníky překvapí velká váha i pár centimetru velkého kamene.

Mimo hlavní cíl seznámit návštěvníky s geologickým vývojem rozsáhlého území si naučná stezka klade za cíl přiblížit veřejnosti trojskou přírodu. Popisuje vegetaci, která je pro toto území typická, ale také živočichy, kteří obývají trojské stráně. Na území trojské kotliny žije mnoho živočišních druhů, za zmínění stojí například zástupce vodního ptactva volavka popelavá (Ardea cinerea). Na území pražské zahrady je k zastižení po celý rok. Během letních měsíců se zdržuje kolem řeky Vltavy, na skalní sráz pražské ZOO zalétá pouze večer. V areálu zoologické zahrady nocuje na vysokých stromech. V létě roku 2014 v areálu pražské ZOO v expozici jeřábů volavka popelavá také hnízdila a vyvedla své potomstvo. Volavka popelavá je k vidění také v zimě, pozvolna prolétá nad vodní hladinou Vltavy a pátrá po rybách. K plazům, kteří se vyskytují také v této přírodní lokalitě, patří například užovka podplamatá (Natrix tessellata). Je zástupcem plazů, který letní měsíce tráví na břehu Vltavy, kde loví drobné rybky. Suché stráně trojské kotliny představují pro tohoto plaza ideální zimoviště. Součástí naučné stezky jsou i přírodní terária, kde mohou návštěvníci pozorovat plazi a ještěrky z české přírody například ještěrku zelenou (Lacerta viridis), užovku obojkovou (Natrix natrix) nebo zmiji obecnou (Vipera berus). Během celé vycházky po naučné stezce se lidem naskýtá možnost výhledu na okolní krajinu. Neocenitelný zážitek poskytne návštěvníkům pohled na řeku Vltavu s panoramatem hl. m. Prahy.

 

Zdroj:

v textu jsou použita odborná data z informačního materiálu publikovaného k stezce Zakázankce (data jsou k dispozici z informačních tabulí)

 

Autor: Ivana Kryllová

 

JAK SE VYVÝJEL ŽIVOT NA ZEMI II.

 

Naučná paleontologická stezka v pražské ZOO

 

Při návštěvě Zoologické zahrady v Praze se mohou návštěvníci vrátit o 4 600 miliónu let zpět do minulosti Země. V Pražské ZOO byla v roce 2012 vybudovaná paleontologická stezka „Stopy v čase“. Stezka měří cca 140 m a má devět zastavení, která podrobně ilustrují vývoj života na planetě Zemi. Součástí jednotlivých zastavení jsou informační tabule, které se vážou k danému období vývoje Planety. Součástí informační tabule jsou příslušná faktografická data, geografická mapka a kresby vztahující se k danému exponátu. Exponátem je vždy originál nebo odlitek dochované zkameněliny. Evoluční cesta zvířat dnes žijících ve volné přírodě byla dlouhá. Návštěvníci zoologické zahrady si tuto skutečnost mnohdy ani neuvědomují. Předchůdci dnes žijících živočichů a rostlin se dochovali pouze ve formě zkamenělin. Dochované zkameněliny jsou součástí především muzejních expozic nebo jsou uloženy v muzejních depozitářích. Muzejní depozitáře slouží především odborné veřejnosti jako podklady pro jejich vědeckou práci. Řešením jak přiblížit laické veřejnosti vývoj planety Země je vybudování naučné stezky. Stezka přiblíží návštěvníkovi zcela jiný pohled na vývoj Planety než klasická expozice muzejních sbírek. Na paleontologické stezce se návštěvníci zblízka seznámí s jednotlivými fázemi vývoje Země. Naučná stezka ukazuje zajímavé momenty ve vývoji života a ilustruje důležitá období vývoje Země.


Časová řada vývoje života na Zemi  

 

4 600 mil. let

4 000. mil. let

2 500 mil. let

542 mil. let

251 mil. let

65 mil. let

2,5 mil. let

vznik země

prahory

archaikum

starohory

protezoikum

prvohory

paleozoikum

druhohory

mezozoikum

třetihory

terciér

čtvrtohory

kvartér

 

Na stezku se návštěvníci mohou vydat od Gočárových domů v severní části Zoologické zahrady hl. m Prahy. První zastavení naučné stezky přiblíží zájemcům o historii Země období starohor (protezoikum). Starohory byly dlouhým geologickým útvarem. Během tohoto paleontologického období vznikaly kontinenty, spojovaly se a opět se rozpadaly. Vysoké teploty, které mohly dosáhnout až 40°C, střídaly studené úseky celoplanetárního zalednění. V atmosféře stále chyběl kyslík (Oxygenium O2). Prvky, které v atmosféře převládaly, byly oxid uhličitý (CO2), dusík (N) a metan (CH4). Kyslík se v malém množství začíná objevovat ke konci starohor. Jeho koncentrace stoupá až v období prvohor (paleozoikum). Kyslík je důležitý chemický prvek, teprve jeho vysoká koncentrace je schopna zajistit rozvoj života na Zemi. Tímto důležitým momentem vypráví naučná stezka návštěvníkům fascinující příběh o vývoji života na Zemi (informační tabule zastavení 1. a 2.)

 

Velmi zajímavé informace poskytne návštěvníkovi zastavení č. 3. Tento úsek naučné stezky seznamuje návštěvníky s trilobity, kteří jsou nejznámější skupinou prvohorních živočichů. Trilobiti byli členovci a výhradně žili v moři. Během svého života svlékali krunýř. Největší z trilobitů dorůstali délky až 75 cm, a některé druhy byly dravé. Trilobiti jako mnohé jiné organizmy prvohor byli průkopníky života na Zemi, počátkem druhohor trilobiti vyhynuli.

 

V období prvohor (informační tabule zastavení 4. až 6.) začal život z moře postupně pronikat do řek a jezer. Z vody se ale život šíří dál, expanze života pokračovala také na souši. Prvními pevninskými kolonizátory byly cévnaté rostliny, ale také členovci, mezi které patřili pravěcí štíři. Během velmi krátké doby se vyvíjí mnoho nových živočišních druhů. V prvohorách asi před 290 miliony let brázdil prvohorní vody také sladkovodní žralok (Xenacanthus), který se vyskytoval na území dnešních Čech. Tento sladkovodní žralok měřil asi 60 cm.

 

Zastavení č. 7 seznamuje návštěvníky s dinosaury, kteří ovládli druhohory (mezozoikum). Dinosauři byli dominantními suchozemskými tvory planety Země. Od svého vzniku v pozdním triasu se vyvinuli do překvapující palety forem. Z jedné vývojové větve vznikli v juře první ptáci a v křídě převzali od ptakoještěrů vládu nad oblohou. Po Zemi se již v druhohorách pohybovali také savci, ale byli drobní a nenápadní. Před 65 miliony let narazila do Země planetka přibližně o průměru 10 km. Planetka způsobila globální klimatickou katastrofu spojenou s hromadným vymíráním mnoha druhů živočichů včetně dinosaurů. Touto událostí skončila dekáda druhohor.

 

Zdroj:

v textu jsou použita odborná data z informačního materiálu publikovaného k naučné stezce Stopy v čase (data jsou k dispozici z informačních tabulí)

 

Autor: Ivana Kryllová

 

Můj výlet do minulosti

 

Při inventuře svých fotografických alb, kdy jsem nyní v rekonvalescenci po úrazu nohy, jsem objevila následující snímek. Fotografie pochází z pražské ZOO.

 

 

 

Vyhledávání

 

Netradiční fotografická reportáž z pražské ZOO

 

Fotografické snímky poskytují zájemcům velmi originálním způsobem pohled na živočišnou říši.

Život a jeho proměny, ladné křivky a svět plný barev, to je živočišná říše.


 

 

Pojďme společně objevovat svět kolem nás!

Z provedeného výzkum v rámci absolventské práce bylo zjištěno:

 

Oslovení občané hl. m. Prahy hodnotí Zoologickou zahradu hl. m. Prahy jako nejlepší pražskou kulturní organizaci.

 

(Zdroj: praktická část absolventské práce)

 

Sloní rodinka

/album/fotogalerie-zoologicka-zahrada-hl-m-prahy/zivot-kolem-vody-jpg/
/album/fotogalerie-zoologicka-zahrada-hl-m-prahy/img-0919-jpg/

Program pražské ZOO / vybráno to nejlepší                                                                                                                                                                    

 

  • Během letní prohlídky areálu zoologické zahrady mohou návštěvníci využít služeb komentovaného krmení. Tento kulturní program slaví u návštěvníků zoologické zahrady úspěch. V rozmezí cca 30 minut poskytnou ošetřovatelé návštěvníkům ucelené informace o způsobu a podmínkách života vybraného živočišného druhu.

 

  • Každou neděli v období druhé poloviny května – druhé poloviny září se v pražské ZOO konají hudební procházky. Atmosféra těchto koncertů je pro posluchače přitažlivá. Vážná hudba v prostředí zoologické zahrady utváří neopakovatelný kulturní zážitek. Dvě rozdílná prostředí, která jsou během jedné hodiny v symbióze kulturního svátku. Křehká a zranitelná příroda, kterou obývají také již kriticky ohrožení živočichové, a na druhé straně nesmrtelná hudba světových klasiků. V minulém roce se konal již IX. ročník této kulturní akce.

 

  • V roce 2005 byl na pozemku pražské zoologické zahrady zpřístupněn hospodářský statek. Hlavní myšlenkou této expozice je navodit pro návštěvníky atmosféru středoevropské krajiny s pohledem na rybník a typické selské stavení. Na zastavěném pozemku o rozloze 392 m2 se ve dvou hospodářských budovách a přilehlých výbězích seznámí s mnoha druhy hospodářských zvířat.

 

  • V roce 2014 byl veřejnosti zpřístupněn protiletecký kryt z druhé světové války.

 

  • V loňském roce byla rovněž otevřena rezervace Bororo v bývalém výběhu pavilonu slonů. Jde o velkolepý projekt zoologické zahrady. Jedná se o herní zázemí pro děti. Na závadu tohoto projektu je jeho velká herní stavba, která odvádí pozornost dětí od skutečného poslání zoologické zahrady.

 

Mezi tyto vybrané kulturní projekty lze zařadit také naučné stezky.

 

  • Při návštěvě pražské ZOO se mohou návštěvníci vrátit o 4 600 miliónů let zpět do minulosti Země. V Pražské ZOO byla v roce 2012 vybudovaná paleontologická stezka „Stopy v čase“. Stezka měří cca 140 m.  Stezka stopy v čase má devět zastavení, která podrobně ilustrují vývoj života na planetě Zemi.

 

  • Dne 16. března 2013 byla v pražské ZOO slavnostně zpřístupněna cesta skalním svahem, de facto se jednalo o její obnovu po téměř čtyřech desítkách let. Cesta Zakázankou je dlouhá 480 m a byla zde návštěvníkům zpřístupněna naučná stezka s 16 jednotlivými zastaveními. Stezka dovolí návštěvníkům nahlédnout do geologické minulosti rozsáhlého území, které se nerozkládá pouze pod pražskou ZOO. Toto geologické území pokrývá celou trojskou kotlinu. Návštěvníkům se naskytne pohled na odkryté horniny, které pozorovatele vrací až do období zhruba před 600 miliónů let.

 

(Úryvky z textu absolventské práce na téma Zajištění kulturních potřeb občanů hl. m. Prahy)

 

Doporučuji navštívit

 

Budete-li mít v pražské ZOO chvilinku čas, projděte se

Papouščí stezkou.

Představí se Vám například

Lori olivový

(Chalcopsitta duivenbodei) (viz foto),

Loríček rudobradý

(Psittaculirostris edwardsii),

Lori černohlavý

(Lorius domicella)

 

Lori olivový

/album/lori-olivovy-chalcopsitta-duivenbodei/fotografie602-jpg1/

 

 

Pozor! důležitá zpráva pro milovníky langošů

V občerstvení U supa dělají super langoše se sýrem. K němu si můžete dát skvěle vychlazeného Kozla.

Doporučuji vyhládlým výletníkům zastávku U supa.

 

 

 

 

Srpnové setkání s obyvateli pražské ZOO

na této  adrese

 

 

Jarní lenošení 2017

/album/jarni-lenoseni-2017/fotografie051-jpg/

Fotografická galerie Kouzlo barevné fotografie zaznamenala, jak se v pražské ZOO lenoší.

10. července 2017

 

Jak lenoší lvi v teplých dnech se přijďte sami převědčit do pražské ZOO. Na závěr malá fotografická upoutávka

 

 

Otevřeno je každý den

Červen, červenec a srpen 9.00 - 21.00

 

Pro vnímavé pozorovatele

10. července 2017

 

 

V současné době mohou návštevníci pražské zoologické zahrady sledovat hnízdnění volně žijících volavak popelavých, které pravidelně v pražské ZOO zahnízdí. Lze je velice dobře sledovat od expozice kriticky ohroženého kozorožce kavkazkého.

 

 

Dobrý reklamní nápad z pražské ZOO

 

v těsné blízkosti expozice Selské stavení se nachází obchůdek s papírenským zbožím fi KOH-I-NOOR. Přibližně dva metry od prodejního kiosku stojí lavička, kde výletníci mohou na chvíli ulevit svým unaveným nohám, a dětem koupit do školy nové pastelky.

 

Batři v černém fráčku

/album/batri-v-cernem-fracku/fotografie403-jpg1/

Architektura v pražské ZOO

 

V pražské ZOO nesleduji pouze expozice zvířat, ale i prostředí, vlastně zahradní architekturu, která je na pozemcích zoologické zahrady v posledních letech budována. V současné době mě velice oslovila osázená stráň u expocize pand červených.

 

 

Snímky jsou dostupné ve fotografické galerii Kouzlo barevné fotografie.

 

 
Aktualita z pražské ZOO

 

O víkendu ve dnech 22. a 23. července 2017 se v pražské ZOO konala neobvyklá akce Dny hmyzožravců v ZOO Praha, která má ovšem svoji dlouholetou tradici, kdy se každoročně koná v období prázdnin. Návštěvníci mohou v tyto dny ochutnat hmyzí delikatesy připravené ze švábů či hmyzích larev. Budu k Vám zcela upřímná, když Vám sdělím, že v minulém roce jsem neměla odvahu hmyzí speciality ochutnat. Nicméně, letos mě zájem návštěvníků pražské ZOO oslovil natolik, že jsem se odvážila hmyzí pochoutky pozřít. Co mohu na závěr dodat! Hmyzí delikatesy jsou skutečnou pochoutkou.

 

 

Co jsme možná nevěděli

 

 

Jednou z mnoha zajímavostí pražské ZOO je ložisko železné rudy. Tuto informaci jsem uvedla již ve svém textu

JAK SE VYVÍJEL ŽIVOT NA ZEMI I.

 

Nicméně, dnes přináším k textu i obrazovou část. Fotografický snímek zdokumentoval odkryté ložisko tohoto nerostu.